Zpět na seznam

Jak to vid?li v roce 1946 II.
28.12.2004

Seskok pad?kem- Para?utismus jako n?rodn? sport

Druh? pov?d?n? z historie para?utismu
autor: Gum?k


Tak jsem se rozhodl, ?e v?s zase trochu ponud?m dal?? histori? o para?utismu v ?ech?ch.
Tentokr?t to bude ?l?nek op?t z ?asopisu ROZLET ze dne 9.ledna 1946;








Seskok pad?kem- Para?utismus jako n?rodn? sport
major let. L.J.N?mec


Brig?dn? gener?l V.P?ikryl vypracoval p?esn? n?vrh na para?utistick? v?cvik pro ?leny aeroklub?. Z ob??rn?ho n?vrhu vyj?m?me n?kolik z?sadn?ch a z?kladn?ch bod?, kter? jsou d?le?it? pro ?leny aeroklub?, kte?? se cht?j? paradesantn?mu v?cviku v?novat.
Do para?utistick?ch kurz? se mohou hl?sit ?lenov? t?lesn? zdatn?, st?tn? spolehliv? a mravn? zachoval?, kte?? nejsou star?? 25 rok?. V?ichni p?ihl??en? projdou pe?livou l?ka?skou prohl?dkou, kter? bude m?t zna?n? vliv na jejich p?ijet?.
Do prvn?ho kurzu, kter? se za?ne u? v ?noru, budou vybr?ni ?lenov? z v?t??ch aeroklub?, proto?e se t?m usnadn? v?b?r dobrovoln?ch frekventant? a krom? toho ve v?t??ch m?stech jsou vhodn?j?? v?cvikov? podm?nky pro za??te?n? v?cvik. Tito prvn? para?utist? budou pak para?utistick?mi instruktory ve sv?ch domovsk?ch aeroklubech.
Ka?d? absolvent kurzu-?len aeroklubu, dostane po skon?en? kurzu potvrzen? o n?v?t?v? kurzu a v?kaz o prosp?chu. Tyto doklady budou i podkladem pro rozhodnut? o zkr?cen? ?inn? prezenta?n? vojensk? slu?by.

*

Vol?n? po para?utismu, kter? se oz?v? ze v?ech kon?in republiky, se tedy dost?v? odpov?di. Snad to trvalo o n?jak? t?den d?le, ne? se netrp?livosti mlad?ch nad?enc? zd? vhodn?, ale zato je nyn? v?echno p?ipraveno velmi d?kladn? a jsou tak? ustanoveny term?ny pro zah?jen? prvn?ho kurzu i dal??ch a? do podzimu 1946. T?mto pl?nem gener?la V.P?ikryla ov?em odpadaj? v?echny snahy aeroklub? o z?izov?n? pad?kov?ch v??? a jin?ch pom?cek, kter? jsou dnes zastaral? a nevyhovuj?c?. Nehled? k tomu, ?e jsou zbyte?n? n?kladn?. Co je k v?cviku para?utist? pot?eb? a jak se v?cvik kon?, do?tete se d?le v ?l?nku para?utistick?ho odborn?ka a spolupracovn?ka gen.P?ikryla, majora L.J.N?mce.

**

Seskok pad?kem z balonu ?i letounu je s?m o sob? vrcholov?m v?konem jednotlivce, kter? t?mto prokazuje svoji zdatnost, a to nejen fyzickou, ale i mor?ln?.
Je velk? rozd?l mezi seskokem pilota neb pos?dky letounu tehdy, kdy? pad?k s?m je posledn? nad?j? na z?chranu ?ivota v okam?iku, kdy letoun ho?? nebo je dal??ho letu neschopen, a mezi seskokem cvi?en?ho para?utisty - jednotlivce ?i cel?ch skupin – kte?? opou?t?j? letoun s ur?it?m ?kolem a c?lem.
Na jedn? stran? tud?? je pad?k posledn?m pomocn?kem p?i z?chran? lidsk?ho ?ivota, na druh? stran? pak bezpe?n?m dopravn?m prost?edkem pro jednotlivce i velk? vojensk? jednotky, maj?c? za ?kol ur?itou akci v t?lu nep??tele – tj. v prostoru, kter?ho by jinak nebylo mo?no se dostati.
Oba tyto druhy seskoku pad?kem jsou v?slednic? c?lev?dom? p??pravy i v?cviku jednotlivce v takov?m sm?ru, ?e nen? jen zvy?ov?na 100% d?v?ra v pad?k a jeho bezvadnou funkci, n?br? rovn?? i mor?ln? hodnoty a odvaha jednotlivce t?m dosahuj?c? nejvy??? mety.


U? ne akrobacie

My?lenka para?utismu, p?esto ?e tak star?, v?ila se pln? a dos?hla uplatn?n? teprve b?hem posledn?ch let. P?ed 10-15 lety seskok pad?kem byl v?cem?n? pova?ov?n za sebevra?edn? nebo akrobatick? kousek. Na jednotlivce, kter? dobrovoln? sesko?il na jak?koliv leteck? p?ehl?dce, bylo pohl??eno jako na jedince, kter? si nev??? pln? sv?ho ?ivota, p?esto v?ak byl obdivov?n. Rovn?? tak i denn? noviny p?in??ely zpr?vy o letc?ch, kte?? byli donuceni sesko?it z letounu pro z?chranu vlastn?ho ?ivota.
Tyto doby pat?? v?ak nen?vratn? minulosti, a ?ekn?me si up??mn? – zapla? P?n B?h za to.V dne?n? dob? heslo: „odv??n?mu pat?? sv?t“ plat? v?ce ne? kdy jindy. A je to v?dy prav? a poctiv? ml?d?, kter? se ??d? t?mto heslem, a z t?to ml?de?e vych?zej? nov? pr?kopn?ci bojuj?c? za nov? ideje a my?lenky.
?esk? ml?de? projevovala v?dy, a to s velk?m ?sp?chem , sv? snahy zapojit se ?estn? do mezin?rodn?ho fora a z?skala ne jedny vav??ny na poli sportovn?ho letectv? a placht?n?. V posledn?ch letech, p?esto,?e utiskov?na nacisty, nijak nepoklesla na mysli, naopak s?lila.
D?kazem toho je ?irok? z?jem o letectv? i para?utismus ve v?ech vrstv?ch n?roda, se kter?m se setk?v?me nejen ve velk?ch m?stech, ale i v m?ste?k?ch a d?din?ch.

Nov? slo?ka v?chovy

Para?utismus je novinkou a jako ka?d? novinka l?k? jednotlivce – d?v?ata i chlapce – kte?? tak cht?j? znovu dok?zat, ?e ?esk? ml?de? je si pln? v?doma sv?ch povinnost? v ka?d?m sm?ru.
Ministr n?rodn? obrany arm?dn? gener?l L.Svoboda prohl?sil: „S arm?dou n?rod pad? ?i ?ije.“ Toto jsou velmi poctiv? my?len? slova a o pravd? v nich se ned? diskutovat.
Para?utismus s?m je a mus? b?t slo?kou v?chovy v r?mci brannosti n?roda,nebo? jedin? spr?vn? prov?d?n? p?edvojensk? brann? v?chova stmel? n?rod a arm?du a vytvo?? z n? lidovou demokratickou arm?du prodchnutou l?skou k vlasti a ku sv?m povinnostem.
Veden?m p?edvojensk? v?chovy brannosti budou pov??eny n?rodn? aerokluby – hlavn? po str?nce sportovn?ho letectv? a para?utismu. Cel? tento v?cvik bude prov?d?n civiln?mi instruktory, absolventy speci?ln?ch vojensk?ch kurs? a pod vojensk?m dozorem.

Historie d?vn? i minul?

P?ed n?stinem organizace a v?cviku v seskoku pad?kem je nutno zn?t aspo? hrub? historii para?utismu a hlavn? v?kony para?utist? v pr?v? skon?en? v?lce, nebo? jedin? tak je mo?no z?skat spr?vnou a nezkreslenou p?edstavu. Prvn? snahy po para?utismu jsou skoro tak star? jako lidsk? kultura sama, a?koliv uchovan? data jsou pom?rn? ??dk?. Ve st?edov?ku se touto my?lenkou zab?val na p??klad i Leonardo da Vinci a provedl n?kolik nezda?il?ch pokus?. Pln?ho vyu?it? pad?ku se dos?hlo po minul? v?lce a od t? doby my?lenka para?utismu se v?ila v obm?n?ch v r?zn?ch arm?d?ch.
Jako jedni z prvn?ch to byli Rusov?, kte?? kolem roku 1935 za?ali s parav?cvikem ve velmi ?irok?m m???tku. Podle jejich vzoru i ostatn? arm?dy a hlavn? pak n?meck? v?novaly velikou pozornost tomuto nov?mu druhu v?cviku a jeho dalekos?hl?m mo?nostem. B?hem posledn? v?lky para?utistick? jednotky dos?hly pln?ho uplatn?n? a sv?mi z?sahy dok?zaly, ?e spr?vn? vycvi?en? para?utista-voj?k je jednou z nejlep??ch slo?ek modern? arm?dy. Rusov? vysazovali bu? v?t?? jednotky v t?lu nep??tele pro ru?en? komunikac? a pod. nebo mal? skupinky ?i jednotlivce, ur?en? jako partyz?ny. V z?padn?ch arm?d?ch byly postaveny samostatn? vdu?n? divize i sbory, skl?daj?c? se z parabrig?d i jednotek vzdu?n? p?choty, dopravovan? pomoc? t??k?ch n?kladn?ch kluz?k? o v?ze 8 – 17 tun i do vzd?lenosti a? p?es 200 km.
Jednotky tohoto druhu byly poprv? pou?ity N?mci p?i ?toku na pevnost Eben Emael dne 9. a 10. kv?tna 1940, kl??ov? bod belgick?ch opevn?n?. Technick? trupy, vysazen? p??mo v prostoru pevnosti , zni?ily ve?ker? obrann? za??zen? a instalov?n?m sv?teln?ch maj?k? umo?nily p?esn? bombardov?n? jednotliv?ch bod? belgick?ch opevn?n?, ??m? byl umo?n?n jejich rychl? a prudk? pr?lom.
Je jist? dob?e zn?mo ka?d?mu ?ten??i, jak?m zp?sobem bylo provedeno p?ekro?en? kan?lu La Manche p?i invazi kontinentu nebo kone?n? n?por p?i p?ekro?en? ?eky R?na. V obou p??padech jako prvn? zaji??ovac? vlny byly pou?ity jednotky vzdu?n? p?choty – para?utist? a kluz?kov? jednotky – kter? provedly obsazen? ter?nu v t?lu nep??tele a znemo?nily tak obrannou akci v okam?iku, kdy pozemn? sledy po p?ekro?en? vodn?ch p?ek??ek se vylo?ovaly a vykl?daly na b?ehu Francie ?i prav?m b?ehu R?na. Celkem byly pou?ity skoro dva arm?dn? sbory, po??taje v to kolem 5.000 – 8.000 para?utist? prvn? vlny. ?sp?ch t?chto operac? byl dokonal?, nebo? podle pozd?ji z?skan?ch informac? p?i v?slechu n?meck?ch zajatc? a hlavn? velitel? bylo zji?t?no, ?e N?mci byli ?pln? p?ekvapeni.
B?hem v?lky v Anglii se zachr?nilo pad?kem celkem 9.984 pilot? ?i ?len? pos?dek letoun? dal??ho letu neschopn?ch b?hem bojov?ch akc?. Ti jsou dnes hrd?mi ?leny klubu „Catepillar“ a nos? jako odznak zlatou housenku.

V?cvik v aeroklubech

Tato stru?n? historie pou?it? para?utist? pod?v? n?m obr?zek v?kon? vojensk?ch jednotek v dob? v?le?n?. Na?i ml?de? bude v?ak nejv?ce zaj?mat organizace v?cviku v aeroklubech v r?mci p?edvojensk? brann? v?chovy.??elem tohoto v?cviku tud?? bude:
Vycvi?en? jednotlivc? ve vyzkou?en? technice seskoku pad?kem,
kontrola sestupu
technika p?ist?n?
proveden? ve?ker? p?edb??n? p??pravy
Tento v?cvik bude prov?d?n v odbo?k?ch ?NA pod vojensk?m dozorem a to tak, ?e v prv? ?ad? bude v?nov?na naprost? pozornost bezpe?nosti cvi?enc?, nebo? bezpe?nost sama i vylou?en? sebemen?? mo?nosti zran?n? je mus? b?t z?kladn?m kamenem organizace cel?ho v?cviku.
My?lenka para?utismu a parav?cvik s?m prov?d?n? podle p?edem pe?liv? p?ipraven?ho pl?nu, p?inese nejen zdokonalen? t?lesn? i mor?ln? kondice jednotlivc?, ale prohloub? i kamar?dstv?,smysl pro povinnost a zodpov?dnost.
Jak ji? uvedeno na za??tku tohoto ?l?nku seskok pad?kem je vrcholov?m v?konem jednotlivce. Bude proto vlastn? seskok z balonu ?i letounu prov?d?n v ?st?edn? vojensk? para?kole.

Zde m?la b?t sta?
Mu?idla a p??stroje
a
Vlastn? seskoky





Co skokan c?t?


Prvn?m pocitem skokana po opu?t?n? letounu je nadm?rn? rychlost p?du, nebo? po??te?n? rychlost skokana je rychlost vlastn?ho letounu a rychlost voln?ho p?du (Newton?v z?kon). Rychlost se v?ak zmen?uje a nep?ekro?? nikdy ur?itou hranici (Newton?v z?kon), ku zmen?en? rychlosti napom?h? i otev?r?n? pad?ku.
Pocit bezpe?nosti, klidu i radosti, kdy? se pad?k pln? otev?el a skokan se sn??? ti?e k zemi, d? se t??ko popsat. Dokonce se dostav? i pocit velmi pomal?ho sestupu zvl??t? p?i seskoku z v?t??ch v??ek. V bl?zkosti zem? pohled dol? v?ak skokana p?ekvap?, nebo? zem se rapidn? p?ibli?uje. I slab? z?van v?tru zp?sobuje oscilaci skokana na pad?ku a je tud?? p?ipravit se na p?ist?n? ve sm?ru sne?en? v?trem tak, aby n?raz na zem byl rozlo?en na plochu chodidel,l?tek,stehen a zad kotoulem tak, aby klouby,kolena,lokty ?i hlava nep?i?ly do styku se zem?.
V ka?d?m p??pad? pak, kdy? se skokan octne na zemi, pocit radosti z pr?v? absolvovan?ho v?konu je nesm?rn? a v?sledkem toho je prosba o povolen? dal??ho seskoku.
To? d?v?ata a chlapci, p?ihlaste se do aeroklub? a zkuste sv? ?t?st? na v?ech t?ch „mu?idlech“, kter? pro v?s budou p?ipraven?, i na lanov? dr?ze a vzduchov? brzd?.





Letu i seskoku zdar!