Zpět na seznam

V?voj para?utismu v ?SR
29.08.2007




Po vytvo?en? ?eskoslovensk? republiky z?staly u n?s z b?val? Rakouskouhersk? arm?dy zbytky jej? leteck? moci. V t?to arm?d? byly pad?ky zkou?eny jen velmi poskrovnu a byly to v?t?inou pad?ky n?meck? tov?rny Heinecke. Po sv?tov? v?lce bylo na?e letectv? v t?m? zmatku, jako cel? n?? hospod??sk? a politick? ?ivot. St?li jsme pod vlivem z?padn?ch mocnost?,pod jejich p??m?m dozorem, tak?e v?echny vlivy, kter? se projevily v Anglii nebo Francii, se projevily i u n?s a na?i odborn?ci p?ij?mali n?zory odborn?k? t?chto zem? za sv?. Tak roku 1919 se objevil v tehdej??m ?asopise "Aviatika" ?l?nek; podepsan? zna?kou -r-, kter? psal toto: Anglick? list "Aeroplane"\ se zab?val pou?it?m pad?ku v letectv? a dok?zal, ?e pilot se m??e t??ko zachr?nit pomoc? pad?ku, nebo? by jej musel pou??t ve v??ce alespo? 1500 m. Od?vodn?n?: dobr? pilot ve v??ce 1500 m, kter? se sna?? zachr?nit letadlo a vyzkou?? k tomu v?echny prost?edky, prolet? za tu dobu letadlem p?es 1200 m, t. j. bude se nach?zet ve v??ce 300 metr?, kter? je nejni??? v??kou pro seskok pad?kem. Stane-li se tedy pilotovi n?co v men?? v??ce, vysko?? obvykle pozd?. Pisatel ?l?nku s t?mto n?zorem ?pln? souhlas?, ani? by k n?mu n?co p?ipojil. Tato theorie nebyla jen n?zorem tohoto ?asopisu, ale byla i v anglick?m parlamentu dobrou zbran? proti uz?kon?n?. povinn? ochrany pad?kem. Nebo? jim ne?lo o ?lov?ka - ale o letadlo! Tak z?stal? ot?zka pa-
d?ku dlouho nevy?e?enou, a? v letech 1924-25, kdy do?lo k n?kolika leteck?m nehod?m, bylo po interpelac?ch poslanc? ve sn?movn?, p?ikro?eno k vyd?n? z?kona o povinn?m pou??v?n?.pad?ku vojensk?mi letci. Tehdej?? ministr n?rodn? obrany k tomu prohl?sil, ?e budou pou??v?ny pad?ky americk?, francouzsk? a anglick?, t. j. ,pad?ky osv?d?en?ch vzor?, ani? by ov?em uk?zal kde se osv?d?ily. V t? dob? nem?li jsme je?t? vlastn? v?robu pad?k?.Roku 1927 byly u n?s vyzkou?eny na leti?ti ve Kbel?ch italsk? pad?ky typu SaIvator A 37 a byly s nimi provedeny seskoky.Teprve 26.X.1928 byl vy- zkou?en a ??edn? uzn?n pryn? ?esk? pad?k FPS,kter? pozd?ji se stal zn?m?m pod n?zvem PAK.Byl u??v?n jako pad?k statick? i pad?k s ru?n?m otev?en?m. Seskoky s. ru?n?m otev?en?m byly prov?d?ny tak, ?e skokan vystoupil na k??dlo letadla, otev?el pad?k a nechal se strhnout v?trem. P?esto se ji? objevuj? i pokusy o voln?, seskoky. V Plzni byl v t? dob? vyzkou?en pad?k konstrukt?ra Rezlera, kter? pracoval pr? podle americk?ch p?edloh a kter? byl zn?m jako vzor 35. Z?rove? se o pad?ky projevil z?jem i v na?ich leteck?ch ?asopisech a ?asopis "Letec"p??e v roce 1929 o pou?it? v?sadkov?ch arm?d, ?l?nek v?ak je pova?ov?n za smy?lenou utopii. Pad?k PAK v?ak ji? v t? dob? zachr?nil ?ivot mnoha pilot?m. P?esto jeho pou??v?n? je pova?ov?no za velmi' nebezpe?n? a v r. 1932 na leteck?m dnu v Praze jsou shazov?ny na n?m pouze pytle s p?skem.Seskoky pilot? byly zak?z?ny p??mo- ministerstvem n?rodn? obrany. Ostatn? leteck? dny v jin?ch m?stech jsou na tom stejn?. Vzpomeneme-li si na seskok,mnoha sov?tsk?ch para?utist? na leteck?m dnu v Moskv?, vynikne n?m ostr? kontrast mezi ob?ma st?ty. V roce 1933 byly povoleny seskoky n?kolika vojensk?m pilot?m.. V roce 1935 se objevila u n?s nov? konstrukce pad?ku zna?ky "Sv?t" (SWT).
V t?to dob? pronikl k n?m vliv sov?tsk?ho para?utismu a z?rove? s n?v?t?vou sov?tsk?ch letc? se objevilo mno?stv? zpr?v o sov?tsk?ch v?konech. Vysok? v?kony seskoku pad?kem zl?kaly ??edn?ka Masarykovy leteck? ligy Pavlovsk?ho k pokusu o sv?tov? rekord. Provedl dva p?edb??n? seskoky s mal? v??ky a 3. X..1935 sesko?it s v??ky 8770 m, p?i ?em? do?lo k nehod? a omrzla mu jedna ruka. Byl to sv?tov? rekord, kter? v?ak z?stal zcela bez ohlasu a ani na?e ??edn? kruhy nejevily ??dn? z?jem, a? u? o skokana, nebo o podobn? seskoky. ?patn? p??prava a nedostatek finan?n?ch prost?edk? odradil ka?d?ho, kdo by cht?l podobnou cestou n?sledovat. Samy seskoky,bez systematick?ho v?cviku, z?st?valy hazardn?m pokusem. V roce 1936,byl povolen seskok deseti pilot?m na leteck?m dnu v Praze. Posledn? z nich, a?koliv otev?el dva pad?ky, padl tak ne??astn?, ?e se zabil.Tak byla p?ed zraky tis?cov?ho obecenstva op?t oslabena d?v?ra v pad?k, a ten z?stal zase jen pro atrakce a lidi, kte?? "pr? nemaj? zdrav? rozum.
Na dal??ch leteck?ch dnech byly v?ak provedeny ??astn? seskoky. V t? chv?li byla tak? na?e vojensk? delegace na n?v?t?v? v SSSR, kde byla p??tomna hromadn?m seskok?m. Jak tato v?sadka p?sobila na na?e odborn?ky, je z?ejmo z "Letectv?", kam jeden z nich napsal: ... Na?i odborn?ci ani nedovedou vyj?d?it ??asn? dojem, jak?m na n? p?sobilo vysazen? pad?kov?ch skupin.
P?es to- u n?s nebyly z??zeny ??dn? vojensk? v?sadkov? jednotky a ani nedo??o k rozvoji pad?kov?ho sportu. Jen v P?erov? byla v z??? 1936 postavena pad?kov? v??, kter? v?ak byla sp??e v?d?le?n?m podnikem ne? pokusem o v?cvik. A kdy? n?meck? fa?istick? propaganda ve snaze oslabit na?i obranu ?to?ila proti n?m argumenty, ?e p?ipravujeme leti?t? pro sov?tsk? letectvo, zmlkli i v?ichni ti, kte?? psali o sov?tsk?m para?utismu. N?meck?m novin???m v t? dob? pomohla Velk? Britannie a jej? tiskov? agentury, jim? se na?i novin??i br?nili tvrzen?m, ?e se sov?tsk?m letectvem nemaj? nic spole?n?ho. V roce 1937 na mezin?rodn? leteck? v?stav? v Praze byla z??zena pad?kov? v??. Daleko v?t?? vliv v?ak m?la mezin?rodn? v?stava v Pa???i, kde vystavoval i Sov?tsk? svaz. Podle sov?tsk?ch vzor? byl z??zen u n?s pad?kov? katapult, kter? sestrojila tov?rna Kolben-Dan?k. Zde byl para?utista vyst?elen na otev?en?m pad?ku stla?en?m vzduchem do v??ky 75 metr?. S t?to v??ky se potom sn??el voln? k zemi. P?esto tohoto p??stroje bylo jen velmi m?lo vyu?ito.Rok 1938 je poznamen?n zv??en?m tlakem reakce. Jeliko? Francie nez?izovala v?sadkov? jednotky, neuznala ani na?e vl?da za nutn? tyto jednotky z?izovat, a bl???c? se p??zraky nov? v?lky odsunuly z?jem o sport do pozad?. Do?lo k anexi Rakouska.a osudn?mu Mnichovu, tak dlouho p?ipravovan?mu na?? reakc? a z?padn?mi imperialisty. "Drang nach Osten" zapo?lo a my jsme se stali jeho prvn? ob?t?. Z?v?r dramatu, kter? s n?mi hr?li imperialist? - 15. b?ezen 1939' - je u? jen zata?en?m opony. Na?e ?asopisy a noviny na?ichly zlem a fa?ismem a bylo smutn? je ??st. N?? para?utismus vyr?stal v t? dob? jinde. Daleko za hranicemi na?? zem? p?ipravoval se k boji s t?mto zlem boj za'novou a ??astn?j?? republiku.
Druh? sv?tov? v?lka roznesla mno?stv? p??slu?n?k? na?? arm?dy do r?zn?ch kon?in sv?ta. Prvn? slo?ky na?? arm?dy, formovan? na anglick?m kontinentu, , byly'pod??zeny anglick?mu velen?, a z nich ti nejspolehliv?j?? vybr?ni pro anglick? pad?kov? v?cvik. Skupiny t?chto para?utist? ozna?en?ch r?zn?mi jm?ny, operovaly na na?em ?zem?, ale jejich bojov? ?innost za osvobozen? na?? republiky je tak problematickou,. ?e mus?me konstatovat, ?e v?t?ina jej?ch ?len? plnila ?koly dan? jim anglickou bur?oasi? a lond?nsk?m velen?m a nikoliv ?koly, kter? le?ely p?edn???m lidem. Stali se z nich obvykle rozb?je?i na?eho dom?c?ho odboje a dnes mnohdy nejv?t?? nep??tel? na?eho budov?n?: Proto z nich nemohl vyr?st zdrav? z?klad na?eho pad?kov?ho sportu. Zat?m v sov?tsk?m svazu byla organisov?na II; ?s. Paradesantn? brig?da, kter? byla vycvi?ena v' roce 1944 a zasazena k boj?m u Dukly a hlavn? na ?zem? boje Slovensk?ho n?rodn?ho povst?n?. V n?.se z??astnili boje za osvobozen? na?? zem? vedle mu?? i ?eny.??st na?ich para?utist? byla vysazov?na na na?e ?zem?,kde vedla a organisovala masov? boj proti okupant?m. Z t?chto para?utist? vyrostl z?klad na?eho pad?kov?ho sportu. .
V pov?le?n? situaci bylo t??ko rozvinout ihned pad?kov? sport .Bylo nutno prov?st hospod??skou obnovu, a potom teprve za??t s t?mto sportem. V?voj. pata?utismu za??n? tentokr?t na Slovensku. Tam byl zaznamen?n siln? rozvoj letectv?, byly z??zeny mnoh? aerokluby a, 1.VII. 1947 byl z??zen para?utistick? odbor Slovensk?ho aeroklubu. Para?utismus vzbudil velikou pozornost. Bylo. ukazov?no na velik?, perspektivy tohoto. sportu, ov?em jeho. zakladatel? p?ed sebou vid?li daleko jina?? perspektivy, ne? jen sportovn?. Pen??n? v?sledky dokazuj?, ?e jejich ?vahy byly zcela re?ln?. Bylo pou?ito. zna?n? reklamy, aby bylo. dosa?eno co. nejv?t??ho zisku a bylo. tak? p?ikro?eno ke z??zen? ?st?ed?, zvl??tn?ch ?kol a k velkorys?mu technick?mu vybaven?. V listopadu 1947 bylo. vy?azeno. 22 para?utist?. V?e se d?lo. Pod z??titou tehdej??ho. poveren?ctva dopravy, kter? po??tkem roku 1948 vydalo v?nos o. p?esn?ch podm?nk?ch pad?kov?ho v?cviku.
V tomto v?nosu podle z?kona 46 ??s. 172/25 Sb. z?k. a na?. se stanov? p?esn? l?ka?sk? a v?cvikov? podm?nky, opr?vn?n? k seskok?m, instruktorsk? podm?nky a podobn?. 14. III. 1948 do?lo k dal??mu vy?azen? para?utist?. ?norov? ud?losti velmi m?lo p?sobily jak v ?esk?m, tak i slovensk?m aeroklubu 'a i para?utismu. Do?lo. k zvolen? ?st?edn?ho. v?boru para?utismu, kter? organisoval zvl??tn? instruktorsk? kurs a vedl si st?le stejn?m zp?sobem.Byly objedn?v?ny pad?ky ze Sv?carska, objedn?valy se i pad?ky americk?. Kdy? v ?ak se za?al projevovat tlak i v oblasti letectv?, volaj?c? po. o?ist?, v?t?ina ?len? ?st?edn?ho v?boru pojednou ztratila z?jem o pr?ci a ode?la.
Zat?m v ?esk?ch zem?ch bylo ticho jen pov?le?n? literatura se sna?ila rozbou?it sv?mi uk?zkami z?jem
o para?utismus. V roce 1946 sk?kali na leteck?m dnu v Ruzyni francouz?t? para?utist?. Na Zem?d?lsk? v?stav? byla z??zena pad?kov? v??, kter? zl?kala zna?n? po?et ??astn?k? k seskoku. V r.1948 provedli ?adu seskok? sloven?t? para?utist? v n?kter?ch m?stech v ?ech?ch. Z?jem byl probuzen. Z iniciativy vysoko?kolsk?ho v?boru Svazu partyz?n? byly v r?mci tehdej??ho Svazu brannosti z??zeny pad?kov? jednotky. Po. rozpu?t?n? Svazu brannosti tyto jednotky z?staly nedot?eny a jeliko? situace v Aeroklubu byla celkem problematick?,byly p?evedeny jako. Sou??st Sokola.


Rovn?? tak na Slovensku doch?z? k p?etvo?en? star? organisace.Bilance Slovenska za rok 1948
Vypad? takto;

1948 1150 seskok? 151 skokan (z toho 7 seskok? se zpo?d?n?m otev?en?m)
1947 164 seskok? 24 skokan? (z toho 2 seskoky se zpo?d?n?m otev?en?m)

V roce 1949 bylo nutno zaznamenat sestupnou tendenci. Teprve nov? organisace spojen? s ?esk?mi zem?mi op?t rozeb?hla v?cvik. Pad?kov? jednotky organisace byly v r?mci Sokola celkem cizorod?m t?lesem. Z?st?valy odtr?eny od leteck?ch organisac? a staly se v?sadn? organisac?. V r. 1950 byl uskute?n?n mezin?rodn? kurs v Praze. Zat?m bylo velmi m?lo u??v?no zku?enost? Sov?tsk?ho svazu a cel? syst?m v?cviku byl zna?n? slo?it?, tak?e ??ast v n?m byla v?z?na na siln? ?asov? i zdravotn? zat??en?. Proto kone?n? v roce 1951,kdy do?lo k vyd?n? z?kona o brann? v?chov?, bylo spr?vn? p?ikro?eno k reorganisaci v?ech leteck?ch org?n? a t?m i para?utismu. Byl vytvo?en Dobrovoln? svaz lidov?ho letectv?, kam se zapojili i para?utist? jako leteck? slo?ka. Na z?klad? sov?tsk?ch zku?enost? byla organisace p?ibl??ena mas?m,
byl zm?n?n v?cvikov? ??d, tak?e je umo?n?no ka?d?mu z?jemci zapojen? se do n?kter? z organisac?. T?m byl proveden rozhodn? krok k vytvo?en? siln? a zdrav? organisace, jej?? ?ady budou neust?le r?st.
Z?le?? tedy jen na n?s, na na?ich instruktorech, velitel?ch, v?cviku, jak budou pracovat, aby na?e organisace se stala organisac? lidu, aby on ji v?dy pova?oval za organisaci svoji, aby mu tak? v jeho boji slou?ila. N?? sport se mus? st?t velik?m pomocn?kem budov?n? ml?d? sv?ta, budov?n? komunismu! To je velik? odkaz, kter? n?m zanechala minulost a kter? mus?me splnit, aby z n?s vyrostli nov? lid? podobn? sov?tsk?m sportovc?m, sov?tsk?m para?utist?m. A s t?mto odkazem p?jdeme do nov? pr?ce!

lvan






?l?nek z ?asopisu Letectv? ro?n?k XXVII z 5.?nora 1952.

Z historie vyt?hl Gum?k