Zpět na seznam

Jak to vid?li v roce 1946
16.12.2004

Nejmlad?? a nejodv??n?j?? sport: Para?utismus

Prvn? pov?d?n? z historie para?utismu
autor: Gum?k

.... je zaj?mav? si p?e??st jak se na para?utismus d?vali p?ed v?c jak 50-ti lety, mimo jin? je z ?l?nku c?tit ten na tu dobu standartn? oslavn? duch Sov?tsk?ho svazu - nicm?n? ty borci na pad?ku si tu sl?vu nevysed?li v Kremlu


Ahoj,
Jirka po m? cht?l abych napsal n?co do rubriky „Zkazky star?ch zbrojno??“,ale n?jak nev?m ??m bych za?al.Tak jsem se rozhodl,?e za?nu ?pln? od za??tku.Od za??tku para?utismu v ?ech?ch.To znamen?,?e nap??u o n??em, co si ani j? nepamatuji,i kdy? mnoz? z v?s si mysl? ?e jo,ale tak starej zas nejsem.
Zde v?m p?edkl?d?m ?l?nek vydan? 29.kv?tna 1946 v ?asopisu „Rozlet“, p?edch?dce K??del vlasti a pak n?sledn? L+K.

Nejmlad?? a nejodv??n?j?? sport: Para?utismus

Sport?Co? to nen? jen sm?s zbyte?n? odvahy riskov?n? ?ivota?Ne.??dn? skute?n? sportka sv?t? nebyl n?jak?m mimo??dn?m v?konem,na kter? se chod? d?vat zv?davci,to v?dy bylo mnoho pr?ce,jej?m? kone?n?m a korunuj?c?m v?sledkem byl obdivovan? v?kon.A seskok pad?kem vy?aduje t?lesnou p??pravu daleko d?kladn?j?? ne? kter?koliv jin? sport,proto?e k seskoku je pot?eba zdrav?ho srdce,dobr?ch plic a pevn?ch nerv?.Vychov?me-li skokana pad?kem,znamen? to,?e jsme n?rodu dali ?lov?ka zdrav?ho,siln?ho.Toho rizika ji? tolik nen?,jako v?bec v cel?m letectv?,kdysi tak ob?van?m,v?dy? ?raz? na zemi se stane procentu-
?ln? daleko v?ce.A jsou je?t? dal?? d?vody pro podporov?n? skokanstv? pad?kem: brann? v?-
chova .Minul? v?lka uk?zala d?le?itost t?to zbran?,?etn? ?sp??n? a d?le?it? operace potvrdily velk? v?znam desantn?ch jednotek.A poj?tko mezi sportem a vojnou?Nen? pot?eba dlouho hle-
dat, v?dy? v?t?ina sport?, a z nich pr?v? ty nejv?estrann?j?? jsou vlastn? vojensk? discipl?ny, i kdy? dnes ji? m?lo pou??van? v praxi.Z?pas,vrh o?t?pem,j?zda na koni,?erm atd.Vojna po?a-
dovala v?dy zdrav? lidi, a proto je jen dobr? p?ej?mat jej? t?lesn? – v?chovn? metody a vytvo-
?it z nich sportovn? discipl?ny.
To v?e pochopili ji? d?vno p?ed v?lkou v Sov?tsk?m svazu a ud?lali v?e, co bylo v jejich sil?ch, aby para?utismus jako sport popularizovali co nejv?ce.A nejen posledn? v?kony, ale zp?sob jejich proveden? dokazuj?, ?e ?li po spr?vn? cest?. Rusov? vypracovali velkou nejen seskoku, n?br? i p??pravy k n?mu,cvi?? stejn? mu?e i ?eny, kter? mnohdy dos?hly v?t??ch v?-
kon? ne? mu?i. I v konstrukci pad?k? vypracovali se k takov? dokonalosti, ?e klidn? lze prohl?sit jejich pad?ky za nejlep??. Posledn? slovo jejich jedine?n? techniky je pad?k typu
„PD-41“, kter? pou?il p?i sv?m seskoku ,jak jsme t?? vid? v na?ich kinech, rekordman Roma-
?uk. Tento pad?k je ?tvercov?, se skosen?mi rohy bez otvoru ve st?edu, tedy novinka proti kulovit?m, kter? jsme dosud byli zvykl? v?dat. M?sto odtokov?ho otvoru m? rusk? pad?k ?ty?i kan?ly po stran? uspo??dan? tak, aby sou?asn? skokana nato?ily ?elem po v?tru,co? je zvl??t? p?i dopadu velmi v?hodn? a d?le?it? pro hladk? p?ist?n?. Dosud byl skokan t?m?? vyd?n na pospas p??zemn?ho v?tru, po v?skoku z letadla zd?lo se ?asto,?e je ji? letec zachr?n?n,vid?l-li nad sebou b?lo klenbu pad?ku a p?ece dopad na zemi ?asto skon?il v??n? ba i tragicky.
Historie pad?ku je dosti zaj?mav?.Po dlouh? stalet? to byla jen historie technick?, v kter? hlavn?m motivem bylo sestrojen? co nejlep??ho p??stroje pro seskok, nejprve jako n?hradu letu, pozd?ji k z?chran? odv??n?ch vzduchoplavc? a dnes tak? prost?edku pro nejmu?n?j?? sport.
Z?stane z?hadou, zda si lid? uv?domili odpor vzduch a mo?nost jeho aplikace na pou?iteln? p??stroj p?i pozorov?n? p??rody, v kter? je nejlep??m p??kladem semeno pampeli?ky, tak pozvolna se sn??ej?c? k zemi. Prvn?, o nich? se zachovala pov?st, ?e se pokusili o let ?i seskok s v??e,jsou t?m?? v?dy naz?v?n? kouzeln?ky-m?gy. Nen? divu, nebo? fyzika v?e co dok?zal ten, kdo se j? t?eba primitivn? zab?val, musela se v?em jevit jako z?hadn? ?arov?n?. Ov?em znalosti teoretick? nebyly na v??i. Pad?k pokusn? sestrojen?, t?eba byl dost velik?, nebyl dost lehk? a proto v?t?ina pokus? oby?ejn? kon?ila tragicky. Prvn? n?kres pad?ku, kter? se zachoval, je od renesan?n?ho v?eum?la vyn?lezce, stavitele, mal??e, socha?e i sportovce Leonarda da Vinci. Je ?tvercov?, jako klenut? st?echy: o jeho sestrojen?, stejn? jako o pokusech se nezachovaly z?znamy. Po??tkem 17.stolet? sestrojil jak?si ben?t?an Verangio ?tvercov? pad?k o stran? 4,5m, kter? vyztu?il vrbov?m prout?m. V „Historii Siamu“ od Simona de la Loub?re z r.1691 ?teme o mu?i, kter? s pad?kem, podobaj?c?m se dv?ma nad sebou spojen?m de?tn?k?m, p?edv?d?l seskok p?ed francouzsk?m dvorem. Toto v?e ov?em bylo hran?m, kter? nem? praktick?ho v?znamu, dobr? snad je pro pou?ov? produkce. V?dy? tak se vzduch ovl?dat nedal.
Teprve, kdy? byl sestrojen prvn? balon (1783), za?ali ti, kte?? v n?m riskovali sv?j ?ivot, jevit velik? z?jem p??stroj, j?m? by si zachr?nili ?ivot p?i po??ru montgolfiery (tj. balonu, pln?n?ho hork?m vzduchem) ?i p?i v?buchu balonu pln?n?ho vod?kem. V t?m? roce pr? sesko?il s v??e v Montpellier jak?si Sebastian Lenormand s pad?kem vlastn? konstrukce.
Jeden z prvn?ch profesion?ln?ch vzduchoplavc? Pierre Blanchard zpest?oval program sv?ch produkc? v balonech pln?n?ch vod?kem shazov?n?m mal?ch zv??at. O seskok se je?t? tenkr?te nepokusil ??dn?. P?esto ji? za?ali nosit vzduchoplavci pad?ky a prvn? zaznamenan? zachr?n?n? ?ivota pad?kem se stalo za boj? na R?n?, kdy r. 1794 pozorovac? balon, zakotven? ve Fleures u Charleroi pojednou vybuchl a oba pozorovatel? se zachr?nili seskokem. Prvn? podrobn?j?? zpr?vu m?me o francouzsk?m skokanu J. Garnerinim, kter? se odhodlal po dlouh?ch pokusech 22. ??jna 1797 sesko?it v Pa???i p?i ve?ejn? produkci s v??e asi 1000m. Jeho pad?k byl velmi podobn? dne?n?m, byl polokulovit?ho tvaru o pr?m?ru 7,8m a u vrcholu m?l otvor pro odt?kaj?c? vzduch. Doba proveden?ho seskoku byla asi deset minut, p?i ?em? pad?k padal jako list pomalu klikatou dr?hou a seskok skon?il hladk?m dopadem. Pozd?ji se Garnerini odv??il sesko?it i s v??e 2.500m.
Prvn? odborn? pokusy konali v Reme?i dva slavn? fyzikov? Gay Lussac a Biot. V Anglii soub??n? pracoval na stejn?m d?le Cocking, kter? si zvolil pad?k ve tvaru dvou ku?el?, ale p?i pokusech zahynul. Jeho konstrukci pom?rn? ?sp??n? potom zkou?el ameri?an J. Wise. Z dal??ch ?sp??n?ch pokus? m??eme jmenovat: balonov? rekordman Coxwel a Moroni podnikli r. 1863 n?kolik zda?il?ch pokusn?ch seskok?. R. 1886 podle ?stn?ho pod?n? pou??val ?sp??n? pad?ku Ameri?an Baldwin.
P??chodem nov?ho stolet?, kter? p?ineslo tak? konstrukci letadla t쾹?ho vzduchu, za?ali si vyn?lezci v?ce v??mat konstrukce pad?ku. Roku 1912 pr? se pokusil americk? pilot Moore o seskok s v??e maj?ku vysok?ho 75m. Byl by to tedy prvn? pokus o seskok s v??e jako prost?edek v?cviku, kdysi tak propagovan?, dnes v?ak u? odsouzen? k minulosti jako nedosta?uj?c? a p??li? n?kladn?.
Prvn? seskok s letadla provedl r. 1913 francouzsk? akrobat Pegoud. Sv?tov? v?lka, kter? p?inesla takov? vzestup letectv?, p?inesla tak? ur?it? v?voj pad?ku. Roku 1914 byla zalo?ena v Petrohrad? prvn? ?kola pro seskok pad?kem. Ve ?ty?ech v?le?n?ch letech bylo v Rusku provedeno celkem 62 seskok?, z toho jen 6 nezda?en?ch. Letci na front?ch za?ali u??vat pad?ku teprve pozd?ji. Mezi prvn?mi, kdo se zachr?nili seskokem v boji byli n?me?t? letci Udet a Steinbrecher v roce 1918.
Tehdej??m nejlep??m Konstrukt?rem pad?ku byl Rus Kot?lnikov, kter? na sv?ch vyn?lezech pracoval 9 let a jeho n?kter?ch konstrukc? se pou??v? dodnes. Vypracoval mezi jin?mi pad?k pro shazov?n? po?ty a pro stratosf?rick? lety. Jin?m ?sp??n?m konstrukt?rem do t? doby byl Heinecke, kter? zkonstruoval automatick? pad?k. Od sv?tov? v?lky se pak konstrukce pad?ku p??li? nem?nila. Jednotliv? tov?rny vyr?b?ly sv? typy a ty byly v t? kter? zemi pou??v?ny.
Roku 1931 postavil Sov?tsk? svaz svou prvn? tov?rnu na pad?ky a t?ho? roku vycvi?il 100 lid? v seskoku. Rok nato m?li ji? Rusov? 2000 para?utist?. Za dva roky sesko?il jako prv? sov?tsk? pad?kov? rekordman Kajtanov s v??e 6.800m bez kysl?kov?ho p??stroje. Kr?tce po n?m dos?hla tehdy vrcholn?ho v?konu V. Fedorov? seskokem s 6.350m. Nad?en? pro nov? sport se ???ilo p??mo lavinovit?. Bylo velkou ct? nosit odznak za seskok, vydan? sov?tskou organizac? „Ossoaviachim“. Jeden rekord byl l?m?n za druh?m. Kosula sk??e bez d?chac?ho p??stroje s v??e 7.445m. ?est ?en najednou spole?n?m seskokem s v??e 7.035m p?ekonalo ?ensk? rekord,kter? byl na kr?tk? ?as vyrv?n N?mkou Schr?drovou (7350m), ale op?t se zaslou?en? ujmula veden? Ruska Tamara Kutalova v?konem 7.750m.
V roce 1935 konali Rusov? prvn? pokusy pou?it? paradesantn?ch jednotek p?i man?vrech Rud? arm?dy v okol? Kyjeva. Bylo tehdy vysazeno 7.000 mu??
V t?m?e roce letec Jevdovkimov dos?hl nov?ho sv?tov?ho rekordu seskokem s 8.100m. P?i tom mu selhal kysl?kov? p??stroj a nemohl ho pou??t. Zanedlouho byl v?ak p?ekon?n ?eskoslovensk?m skokanem Pavlovsk?m, kter?ho stihla stejn? nehoda a p?i p?du mu omrzla ruka. Pavlovsk? sko?il s v??e 8.705m 13. ??jna 1935. Pad?k otev?el hned u letadla, tak?e padal 28 minut. Mezit?m p?ekro?ily rekord Jevdovkim?v dv? pracovnice pokusn?ho leteck?ho ?stavu SSSR ?i?marevova a Pijaseckaja seskokem z 8.425m bez d?chac?ch p??stroj?.
Po dvoulet?ch zkou?k?ch v podtlakov? komo?e a po 422 seskoc?ch utvo?il sov?tsk? nadporu??k Kajtanov p?i sv?m 423. seskoku nov? rekord, skokem s v??e s v??e 9.800m. Seskok trval 27 minut a skokan se snesl 15 km od m?sta v?skoku.
Po n?kolik m?s?c? dr?el pak rekord Francouz J. Wiliams,seskokem s 10.700m, v b?eznu 1938. Jeho zku?enosti byly jedine?n?. Dok?zal sesko?it za jeden m?s?c 344kr?t a jednou provedl seskok se ?esti pad?ky najednou, kter? postupn? otev?ral a pak odhazoval a s posledn?m ??astn? p?ist?l.
V?lka p?e?ezala ?et?z v?kon? a para?utist? za??naj? z?sk?vat nov? v?znam v operac?ch. N?mci za?ali cvi?it sv? skokany, ov?em ne pro sport, n?br? pro p?epad a poprv? jich tak? pou?ili p?i ?toku na Holandsko. Dal?? velkou operac? jejich para?utist? byla Kr?ta. Mezit?m v Anglii za?ali cvi?it sv? jednotky nejen pro boj, ale hlavn? pro speci?ln? ?koly, aby je pak pos?lali jako organiz?tory a technick? s?ly do obsazen?ch zem?. Stejn? i Rusov? skv?le uplatnili sv? skokany jako vydatnou podporu partyz?nsk?ch boj?. Po mnoha men??ch i v?t??ch operac?ch tohoto druhu v Tichomo?? to byla invaze, kter? uk?zala nezbytnost paradesantn?ch jednotek. Nejv?t?? operace byly v?ak s ?sp?chem provedeny u Nijmwegen a Arnheimu americk?mi divizemi.
V minul?m roce vykonal sov?tsk? gardov? podplukovn?k Amintajev seskok z balonu s v??e 10.436m. A? do 710m nad zem? padal voln?m p?dem a t?m zkr?til dobu p?du na 150 vte?in, co? znamen? p?d rychlost? asi 65n/sec. P?i sv?m seskoku byl vybaven dv?ma pad?ky, na z?p?st? m?l p?ipevn?n v??kom?r a stopky pro kontrolu doby p?du.Tento skokan provedl t?? ?adu zaj?mav?ch pokus?. V jednom dni sesko?il 53kr?t a za n?kolik dn? nato provedl 21 no?n?ch seskok? a 23 denn?ch. Celkem m? za sebou 1645 seskok?. Mimo to je specialistou v seskakov?n? z nejr?zn?j??ch poloh letoun?,co? je d?le?it? p?i z?chrann?m seskoku. Dovede p?i v?cviku sv? ??ky nau?il seskok p?i v?vrtce letounu, p?i letu st?emhlav, na z?dech, z mal?ch v??ek, v noci, na vodu, do lesa s v?zbroj? atd.
V z??? minul?ho roku provedl major Rud? arm?dy V.G.Roma?uk skv?l? seskok ze stratosf?ry. Byl to jeho 1309.seskok od 10.dubna 1934, kdy se za?al ?kolit.Roma?uk opustil stroj, kdy? dos?hl v??e 12.800m a v?t?inu dr?hy prolet?l voln?m p?dem. Otev?el pad?k asi 800m nad zem?. Jak psala „Pravda“, pou?il s?riov?ho pad?ku.
U n?s s v?cvikem seskok? s pad?kem teprve za??n?me. Je?t? letos budou vycvi?eni prvn? instrukto?i, kte?? pak ve sv?ch oblastech budou nov?,zdatn? skokany. Para?utismus se tak p?ipoj? k t?m slo?k?m, kter? zaru?uj? zdatnost a zdrav? n?roda.





P?i dopadu na zem je nutn? se v?as odpoutat od pad?ku





Prvn? ?s.para?utistka Krupi?kov?,kter? sk?kala ji? v r.1936






Tak vypadaly pad?kov? v??e, kter? jsou u? v modern?m
para?utismu p?e?itkem






Sko?il s v??e 12.800 metr?,p?ed vzletem k rekordn?mu
Seskoku.






Hromadn? seskoky para?utist? jsou novinkou posledn? v?lky







Kdyby jste m?li z?jem a cht?li se je?t? n?co dov?d?t z historie, mohu je?t? n?co ze zapr??en?ch ?asopis? vyt?hnout a mo?n?, ?e se dostanu a? Ho?ovic?m.


M?jte se Gum?k