Zpět na seznam

P?ed?n? ?tafety - II
15.11.2005

pokra?ov?n?

Svislou rychlost lze zv??it n?kolika zp?soby; p?edev??m voln?m p?dem v poloze „?ab?k“ (asi o 2%). Jej? dal?? variantou je poloha pro rychl? voln? p?d: ruce se st?hnou t?sn? k t?lu, tak?e vzduch obt?k? pouze dlan?; horn? ??st t?la se p?itom sice m?rn? skl?n? dol?, ale p?ece je mo?n? polohu kontrolovat pouh?m pohybem (zvednut?m) hlavy. Nohy jsou v kolenou ?pln? skr?eny a rozta?eny na strany. Tato poloha zvy?uj?c? svislou rychlost o 5 - 10%, je vhodn? p?edev??m pro p?ibl??en? se k prvn?mu para?utistovi (ani? by doch?zelo k vodorovn?mu p?em?s?ov?n?).
K p?ekon?n? v?t??ch svisl?ch vzd?lenost? (n?kolik des?tek metr?) lze pou??t p?du „po hlav?“: ruce jsou p?itisknuty k t?lu a napjat? nohy jsou jenom m?rn? rozta?eny (?hel asi 30?),.Tato extr?mn? st?emhlav? poloha umo??uje zv??it svislou rychlost o 20 – 30% (co? z?vis? jednak na tom, jak dlouho para?utista v st?emhlav? poloze setrv?v?, jednak na tom, jak m? napjat? nohy). St?emhlavou polohu je nutno zauj?mat pozvolna, aby para?utista mohl t?lo neust?le ovl?dat.
Chce-li sportovec zv??it vodorovnou rychlost, zauj?m? tzv. polohu „delta“: ruce nata?eny dozadu a na strany, pod ?hlem 30 – 60?; t??i?t? se tedy p?en??? dop?edu a para?utista, sklon?n? v m?rn?m ?hlu k vodorovn? rovin?, se za??n? p?emis?ovat dop?edu. Rychlost vodorovn?ho pohybu je t?m v?t??, ??m jsou pa?e bl??e u t?la a bl??? se 18 – 19km/h.
Zaujme-li para?utista tzv. obr?cenou polohu „delta“, za?ne se pohybovat dozadu: nohy jsou skr?eny v kolenou (chodidla nad koleny), podobn? jako p?i poloze pro rychl? p?d, ruce – rozta?en? dop?edu – jsou napjaty v loktech; t?lo sto?en? ?ikmo dol?, klou?e dozadu.

V jin? poloze lze dos?hnout vodorovn? rychlosti a? 90km/h, tj.skoro poloviny svisl? rychlosti; teoreticky je tedy mo?n? p?em?stit se p?i v?dr?i 60 vte?in a? o 1,6 km (v??i zemi).

Tato poloha se v?ak p?i ?tafetov?ch seskoc?ch skoro v?bec neuplatn?, jednak proto, ?e p?i p?ed?v?n? ?tafety jde v?t?inou o p?ekon?n? vodorovn?ch vzd?lenost? kolem 30, nejv?ce 60 metr?, jednak proto, ?e setk?n? para?utist? pohybuj?c?ch se tak velk?mi rychlostmi by bylo velmi nebezpe?n?. Lze j? nanejv?? pou??t v kone?n? f?zi seskoku, po p?ed?n? ?tafety, k dosa?en? spr?vn?ho bodu k otev?r?n? pad?k?. V t?to poloze (p?ipom?naj?c? pon?kud polohu pou??vanou p?i skoku na ly??ch) jsou ruce, m?rn? skr?en? v loktech, nata?eny pod?l t?la a dlan?, vzd?len? od t?la asi 15 cm, jsou oto?eny k zemi. Nata?en? nohy jsou asi 15 a? 20 cm od sebe, ?pi?ky chodidel sm??uj? od t?la. Hlava je zaklon?n? natolik, ?e se zadn? ??st p?ilby dot?k? obalu hlavn?ho pad?ku, t?lo je m?rn? „zlomeno“ v pase, zadn? ??st t?la vysunuta. Tato velmi nestabiln? poloha vy?aduje dokonal? n?cvik.






Setk?n? p?i voln?m p?du

Para?utista, kter? nese ?tafetu, udr?uje p?esnou prsn? polohu, v n?? je svisl? rychlost voln?ho p?du co nejmen??. Druh? para?utista se asi ve t?et? vte?in? obr?til o 180? a zaujal polohu dovoluj?c? zrychlen? voln? p?d (se sou?asn?m m?rn?m dop?edn?m pohybem – klouz?n?m); po??nal-li si spr?vn?, dostal se p??mo p?ed sv?ho partnera.
Nyn? se mus? oba para?utist? k sob? velmi t?sn? p?ibl??it, proto?e nen? mo?n? p?edat si ?tafetu v nata?en? ruce. To by mohlo m?t za n?sledek poru?en? stability voln?ho p?du a okam?it? odd?len? se od sebe nebo dokonce p?echod do ne??zen?ho voln?ho p?du. Zv??en? vzduch vytv??? kolem padaj?c?ho para?utisty jakousi bari?ru, kter? zna?n? zt??uje t?sn? p?ibl??en? (zvl??t? v posledn?ch 60 – 90 cm).
Velmi ?asto se st?v?, ?e se druh?mu para?utistovi nepoda?? ihned zv??it svislou rychlost, nebo ?e je p?i p?du un??en p??li? daleko dop?edu. N?kdy zase pad? p??li? rychle a dostane se a? pod para?utistu, kter? nese ?tafetu. Z?kladn? p???inou b?v? p?edev??m zna?n? velk? svisl? rychlost voln?ho p?du prvn?ho para?utisty a d?le nedostate?n? koordinace ?innosti obou sportovc? a jejich pomal? reakce. P?i seskoku s v?dr?? 30 vte?in m??eme pro vlastn? akci po??tat maxim?ln? s 15 vte?inami.
P?el?tne-li druh? para?utista nad sv?m partnerem nesouc?m ?tafetu, mus? se oto?it o180?, aby ho op?t zahl?dl a op?t zrychl? p?d. Stejn? pohotov? mus? reagovat para?utista nesouc? ?tafetu: tak? se ihned oto?it o 180?, d?le udr?ovat polohu dovoluj?c? co nejpomalej?? p?d a st?le pozorovat para?utistu, kter? se k n?mu p?ibli?uje. Dostane-li se druh? para?utista pod sv?ho partnera, kter? dr?? ?tafetu, pak se role samoz?ejm? vym?n?. Para?utista se ?tafetou mus? pohotov? zaujmout bu? polohu pro rychl? voln? p?d nebo polohu „delta“, aby klouzal ?ikmo dol?, zat?mco spodn? para?utista mus? zpomalit voln? p?d p?echodem do prsn? polohy. Vzd?lenost mezi ob?ma sportovci se nesm? nadm?rn? zv?t?it. Kl??em k ?sp?chu je op?t pomal? p?d spodn?ho para?utisty.
Nepoda??-li se sportovc?m p?edat si ?tafetu p?i prvn?m pokusu, mus? se oba sna?it, aby se od sebe nevzd?lili v?ce ne? 3 – 4,5 m (a to jak ve vodorovn?, tak ve svisl? rovin?). Vzroste-li vzd?lenost mezi nimi nap??klad na 6 m (t?eba i 10 vte?in po v?skoku), m??e se jim p?ed?n? ?tafety je?t? poda?it. Nej?ast?ji se v?ak st?v?, ?e se obou sportovc? zmocn? nervozita, ?e za?nou „sp?chat“. V?sledkem takov?ho neuv??en?ho po??n?n? je pouze to, ?e v p???t?ch deseti vte?in?ch kolem sebe prol?tnou je?t? dvakr?t nebo t?ikr?t, ani? by se jim poda?ilo vz?jemn? se p?ibl??it natolik, aby si mohli p?edat ?tafetu.

Zku?en? para?utista by m?l b?t schopen m?nit vodorovnou i svislou rychlost voln?ho p?du a klouz?n? (pod ?hlem 1 – 2?) teoreticky v rozmez? 30 – 60cm/s.

Para?utist?, kte?? maj? z?kladn? p??pravu pro ?tafetov? seskoky, zpravidla velmi dob?e ovl?daj? obvykl? ot??en? t?la v norm?ln? poloze. Ot??ky v poloze voln? p?d nebo v poloze „delta“ jsou obt??n?j??, proto?e podobn?ch p??padech nelze b??n?ch zp?sob? ot??en? pou??t.Nejv?hodn?j?? zp?sob, umo??uj?c? pomal? ot??ky v poloze „delta“, je ot??en? „p?es rameno“. Ot??iv? pohyb vych?z? z jednoho ramene, druh? se pohybuje v opa?n?m sm?ru (tak nap?. ot??ka doprava prav?m ramenem, lev? „pom?h?“). Vnit?n? ruka (ve sm?ru ot??en?) je skr?ena, zat?mco druh? udr?uje sm?r klouz?n?.

Jak poloze pro rychl? p?d, tak v poloze „delta“, mohou ot??en? pom?hat i ruce. Je tak? nutno si uv?domit, ?e skr?en? nohy v kolen? vyvol?v? ot??iv? pohyb (ve sm?ru ohnut? nohy). P?i v?ech obratech je nutno respektovat z?kladn? pou?ku, ?e plynul?ch zm?n sm?ru a rychlosti voln?ho p?du lze dos?hnou pouze plynul?mi, jemn?mi pohyby. Rozhodn? je lep??, v?novat deset vte?in nen?siln?m p?ibli?ovac?m man?vr?m, jejich? v?sledkem je setk?n? a p?ed?n? ?tafety, ne? se vz?jemn? „st?hat“ – nej?ast?ji bezv?sledn?.






Kolize p?i voln?m p?du

P?i ?tafetov?ch seskoc?ch nen? mo?no opomenout ani nebezpe?? kolize p?i voln?m p?du. Proto se doporu?uje zahajovat p?ibli?ovac? man?vr zboku nebo zezadu – z lev? nebo z prav? strany, podle toho, v kter? ruce dr?? para?utista ?tafetu. Tzv. ?eln? p?ibli?ov?n? (obli?eji proti sob?) je samoz?ejm? v?hodn?j??, proto?e para?utist? se mohou st?le pozorovat, ale tak? mnohem riskantn?j??. Bo?n? n?raz (nap?. p?i relativn? vodorovn? rychlosti 16 km/h) je jist? snesiteln?j??, ne? ?eln? n?raz hlavami, rameny, nohou do ramene apod.
Rychlost voln?ho p?du lze nejsn?ze zm?rnit nebo naopak zv??it jemn?mi pohyby rukou s rozta?en?mi a m?rn? napjat?mi prsty. Je-li v poloze pro rychl? p?d pot?eba pon?kud zm?rnit vodorovnou rychlost nebo zabr?nit, aby se d?le nezvy?ovala, rozt?hne para?utista ruce (pop??pad? i nohy) na strany a v t?to poloze je udr?uje tak dlouho, dokud se rychlost neust?l?. Podobn? lze regulovat vodorovnou rychlost p?i p?du v poloze „delta“: sta?? vysunout m?rn? skr?en? ruce dop?edu a trochu je ohnout v loktech, tak?e p?sob? jako vzdu?n? brzdy. V kone?n? f?zi p?ibli?ov?n? m??e para?utista pou??t kter?hokoli z t?chto zp?sob?. Jsou-li ve?ker? pohyby plynul? a jemn?, je tak? nebezpe?? sr??ky minim?ln?, zvl??t? p?i p?ibli?ov?n? zezadu nebo zboku, kter? nevy?aduje n?hl? zm?ny rychlosti a energetick? pohyby rukama.
N?kdy se st?v?, ?e para?utista, kter? m? p?evz?t ?tafetu, je nucen sni?ovat vodorovnou rychlost („brzdit“) t?eba jednou ?i dvakr?t za vte?inu. Mus? tedy posunovat ruce p?ed obli?ej velmi zvolna, n?kdy jen o n?kolik centimetr?, proto?e v?t?? nebo prud?? pohyb by m?l za n?sledek i zm?nu klouz?n?. Vodorovn? rychlost b?v? p?i klouz?n? a p?ibli?ovac?m man?vru nevelk?, t?eba jen 45 cm/s, co? znamen?, ?e by p?ibl??en? ze vzd?lenosti nap?.3m trvalo asi 6 vte?in. M?-li para?utista p?ekonat vzd?lenost n?kolika des?tek metr?, mus? samoz?ejm? rychlost vodorovn?ho pohybu zv??it.






Kontrola ?asu a vzd?lenost

P?i ?tafetov?ch seskoc?ch se nelze ??dit b??n? pou??van?mi tabulkami st?edn?ch rychlost? voln?ho p?du a tedy ani p??li? spol?hat na stopky. Nejd?le?it?j??m p??strojem je v??kom?r. Para?utista v?ak mus? po??tat s ur?it?m zpo??ov?n?m v??kom?ru, zvl??t? p?i rychl?m voln?m p?du, p?i zvy?uj?c? se rychlosti p?du apod. ?daje v??kom?ru jsou spolehliv? jen tehdy, pad?-li para?utista v norm?ln? prsn? poloze.
Para?utist? n?kdy soust?ed? pozornost v?hradn? na p?ibli?ovac? man?vr, p?edch?zej?c? p?ed?n? ?tafety, a opomenou sledovat ?daje p??stroj? (nehled? k tomu, ?e ?ten? ?daj? je v t?to f?zi seskoku zna?n? zt??eno). Aby se p?ede?lo nebezpe??, ?e oba sportovci ztrat? kontrolu v??ky, mus? oba nejprve p?esv?d?it o spr?vn? funkci p??stroj? (asi v p?t? vte?in? po v?skoku) a pak pozorn? sledovat jejich ?daje, co? je p?i ?tafetov?m seskoku je?t? mnohem d?le?it?j?? ne? p?i jin?ch p??le?itostech. Za bezpe?nost dvojice odpov?d? p?edev??m sportovec, kter? nese ?tafetu, proto?e jeho ?kolem je p?ev??n? udr?ovat ur?itou polohu a rychlost voln?ho p?du a obvykle se aktivn? nepod?l? na p?ibli?ovac?m man?vru; m??e tedy sn?ze sledovat p??stroje. Jestli?e ho druh? para?utista podl?tne, ?lohy se samoz?ejm? vym?n?. P?itom v?ak nemohou bez v?hrad spol?hat jeden na druh?ho; ?as i v??ku mus? sledovat oba – od v?skoku a? po otev?en? pad?k?, zvl??t? pak po p?ed?n? ?tafety.

Otev?r?n? pad?k?

V pl?nu seskoku je nutno p?esn? stanovit, v kter?m okam?iku se para?utist? od sebe vzd?l? p?ed otev?en?m pad?k?. Zpravidla by to m?lo b?t ve v??ce minim?ln? 900 m; do otev?en? pad?ku by tedy mohlo je?t? p?t vte?in (za tu dobu prol?tne para?utista, kter? dos?hl kritick? rychlosti, vzd?lenost asi 300 m). V tomto kritick?m okam?iku, kdy se ob?ma para?utist?m zd?, ?e ?as plyne daleko rychleji, a ?e se zem? kvapem p?ibli?uje , se mus? od sebe rychle vzd?lit,a to vodorovn?m sm?rem, co? je nej??inn?j?? a tak? nejbezpe?n?j??. Ani nyn? nesm? v?ak jeden druh?ho ztratit z o?? a mus? se navz?jem pozorovat (t?eba jen letm?mi pohledy p?es rameno). Oba mus? tak? d?sledn? dodr?ovat pravidlo, ?e para?utista, kter? je v??e, je pln? odpov?dn? za to, ?e otev?e pad?k d??ve. Jinak by se toti? mohlo st?t, ?e by nejprve otev?el pad?k „spodn?“ para?utista a ohrozil tak bezpe?nost sv?ho partnera. Stane-li se ji?, ?e se para?utist?, vzd?liv?? se od sebe, ztrat? z dohledu, je nutn?, aby se ten z nich, kter? je n??e, p?esv?d?il pohledem vzh?ru, nad sebe, zda m??e bezpe?n? otev??t pad?k. Krom? toho se je?t? doporu?uje uchopit uvol?ova? a vy?kat nejm?n? jednu vte?inu (nebo rad?ji je?t? d?le) a teprve potom uv?st pad?k v ?innost. Tento zp?sob otev?r?n? pad?ku umo??uje druh?mu sportovci, kter? by eventueln? mohl b?t nad para?utistou otev?raj?c? pad?k, aby otev?el pad?k o n?co d??ve (a p??padn?, kdyby snad n?hodou opomn?l kontrolovat ?as a v??ku, ho upozorn? na to, ?e je ?as pad?k otev??t).






gum?k









v?skok







po v?skoku







?ab?k







seskok s d?movnic?