Zpět na seznam

P?ed?n? ?tafety
07.11.2005

Daryl Henry - 1964




V posledn? dob? se objevuj? v zahrani?n?ch ?asopisech ?l?nky zab?vaj?c? se r?zn?mi probl?my seskok? s p?ed?v?n?m ?tafety p?i voln?m p?du a ?vahy o za?azen? t?to n?ro?n? discipl?ny do programu p???t?ho mistrovstv? sv?ta v seskoku pad?kem.
Sportovci v n?kter?ch zem?, hlavn? ve Spojen?ch st?tech a Sov?tsk?m svazu, z?skali v minul?ch letech zna?n? zku?enosti se ?tafetov?mi seskoky, zat?mco na?i para?utist? je teprve za??naj? shroma??ovat. Uve?ej?ujeme proto p?eklad nejd?le?it?j??ch ??st? obs?hl?ho ?l?nku o ?tafetov?ch seskoc?ch, kter? vy?el v americk?m ?asopise „Parachutist“. N?kter? autorovi n?zory ( nap?. tvrzen?, ?e k n?cviku seskoku s p?ed?n?m ?tafety sta?? n?kolik seskok? s v?dr?? 30 vte?in) je v?ak nutno br?t s ur?itou rezervou.














Jednoduch? p?ed?n? ?tafety p?i voln?m p?du vypad? tak, ?e dva para?utist? vysko?? z letadla (nebo ze dvou letadel) v kr?tk?m ?asov?m rozp?t?, ??d? voln? p?d, aby klouzali k sob? a p?edali si ?tafetu, vzd?lili se od sebe a otev?eli pad?ky.
?tafetov? seskoky vy?aduj? zna?n? zku?enosti, proto?e sportovec zodpov?d? i za bezpe?nost sv?ho partnera, druh?ho para?utisty.Oba mus? pe?liv? kontrolovat svou vz?jemnou polohu, ?as a vzd?lenost od zem?, proto?e by jinak mohlo doj?t ke kolizi p?i voln?m p?du, p?i otev?r?n? pad?ku nebo bezprost?edn? potom. Prvn?m p?edpokladem bezpe?n?ho p?ed?n? ?tafety je d?kladn? zpracovan? pl?n seskoku.












Pl?n seskoku

Para?utista mus? bezpe?n? ovl?dat ??zen? t?la kolem v?ech t?? os, ??dit voln? p?d skoro automaticky, podv?dom?, aby nebyl nucen soust?edit se v?hradn? na ovl?d?n? t?la.
Para?utista st?edn? postavy a v?hy (v??ka asi 175cm, v?ha asi 80kg) dosahuje p?i voln?m p?du ve standardn? poloze, s ?iroce rozta?en?ma nohama a rukama, rychlosti kolem 180-190 km/h.











Rychlost voln?ho p?du se m?n? hlavn? v z?vislosti na poloze, ale tak? podle velikosti postavy, v?hy para?utisty atd. v praxi uva?ujeme p?i stanoven? rychlosti voln?ho p?du s aerodynamick?m odporem a v?hou t?la para?utisty. Tak nap?. para?utista vysok? 185cm a v???c? 85kg bude padat pomaleji ne? para?utista stejn? v?hy, vysok? 160cm. (P?edpokl?d? se stejn? poloha a samoz?ejm? stejn? ostatn? vlivy. Pozn.p?ekl.) Dva para?utist? r?zn? v?hy a v??ky mohou v?ak p?esto dob?e spolupracovat, um?j?-li m?nit rychlost voln?ho p?du. Zm?na- mi polohy t?la lze zv??it nebo sn??it rychlost voln?ho p?du a? o 30%. V p?esn? prsn? poloze pad? para?utista rychlost? asi 192km/h (samoz?ejm? a? po dosa?en? kritick? rychlosti , asi po 12.vte?in? voln?ho p?du; rychlost z?vis? mj.na v??ce seskoku), m??e v?ak dos?hnout rychlosti a? 200km/h, pop??pad? rychlosti je?t? o 1-2% vy???.
V tzv. prsn? poloze (rozpa?en? a nata?en? ruce, dlan? na plocho, s prsty u sebe; nohy, rozta?en? nejm?n? v ?hlu 45?, jsou napjaty, ?pi?ky sm??uj? pon?kud od t?la) je rychlost voln?ho p?du nejmen??. M?-li para?utista ruce, m?rn? skr?en? v loktech, trochu p?edsunut? (do vzd?lenosti asi 30cm od obli?eje) a nohy, m?rn? skr?en? v kolenou, bl??e u sebe ( t?lo je vodorovn? poloze, neprohnut?-poloha „?ab?k“), rychlost voln?ho p?du vzr?st?.
Rychlost voln?ho p?du z?vis? samoz?ejm? i na v?stroji. Hladk?, p?il?hav? kombin?za umo??uje sportovci, aby dos?hl vy??? rychlosti. ??m v?t?? je odpor vzduchu, t?m pomalej?? je p?d. Para?utist?, kte?? se pohybuj? p?i voln?m p?du rychleji ne? ostatn?, pou??vaj? v?t??, voln? kombin?zy z hrub?ho materi?lu.
D?le?it? volba vhodn?ho typu letadla, umo??uj?c?ho ob?ma partner?m (vyskakuj?c?m zpravidla t?m?? sou?asn?, v intervalu jedn? vte?iny) dob?e zaujmout polohu pro seskok. Nejvhodn?j?? jsou t?? a? ?ty?m?stn? letadla, nap?. Cezena 170 nebo v?t?? letadlo. (U n?s jak L-60 tak An-2.Pozn.p?ekl.)












Zku?en?m para?utist? sta?? k p?ed?n? ?tafety voln? p?d v trv?n? asi 10 vte?in. M?n? zku?en? sportovci by se v?ak nem?li pokou?et o p?ed?n? ?tafety p?i voln?m p?du krat??m jak 30 vte?in, co? je minim?ln? doba pro v?skok, orientaci, slad?n? ?innost?, vzd?len? se od sebe a bezpe?n? otv?r?n? pad?ku. Para?utista, kter? neabsolvoval nejm?n? p?t seskok? s v?dr?? alespo? 30 vte?in, by se nem?l o p?ed?v?n? ?tafety v?bec pokou?et; nelze toti? o?ek?vat, ?e by byl schopen odpo??tat v?dr? 30 vte?in a sou?asn? se soust?edit na jinou ?innost. V?dr?e nad 30 vte?in poskytuj? sice v?ce mo?nost? a ?asu ke spolupr?ci a jsou proto v?hodn?j??, ale sou?asn? vzr?st?-i kdy? jen nepatrn?-ur?it? riziko seskoku. ?innosti podmi?uj?c? p?ed?n? ?tafety, nap?. stisk rukou, maj? zna?n? vliv na osobn? pocity para?utist?, tak?e p?i del??m spole?n?m voln?m p?du n?kdy opom?jej? sledovat ?daje p??stroj? a neuv?domuj? si dob?e vzd?lenost od zem?. Proto se pova?uje v?dr? v trv?n? 30 vte?in za nejv?hodn?j?? a dosta?uj?c? ke spolupr?ci.
V pl?nu seskoku mus? b?t p?esn? stanovena ?innost obou partner? p?i pokusu p?edat si ?tafetu: po?ad? v?skoku, kdo ponese ?tafetu,celkov? pl?n voln?ho p?du ( v?etn? r?zn?ch alternativ a optick?ch sign?l?) a co nejd?le?it?j??ho – v??ka v n?? je nutno definitivn? ukon?it pokus o p?ed?n? ?tafety, vzd?lit se od sebe a bezpe?n? otev??t pad?k.






V?po?et a v?skok

Nejv?t?? roli hraj? dva faktory: dr?ha voln?ho p?du (vzhledem k zemi) a vliv v?tru. Vysko??-li para?utista z letadla pohybuj?c?ho se rychlost? nap?. 90km/h a setrv?-li v ovl?dan?m voln?m p?du (ve sm?ru letu – v?skok ve sm?ru letu je p?i ?tafetov?ch seskoc?ch skoro pravidlem), uraz? – p?i bezv?t?? – asi za 6 vte?in, ne? za?ne padat kolmo k zemi, horizont?ln? vzd?lenost zhruba 60m. Prvn? para?utista proto opou?t? letadlo asi 60m p?ed pl?novan?m bodem otev?r?n? pad?ku. P?i rychlosti v?tru kolem 36km/h se zmen?uje tato vzd?lenost zhruba na polovinu. Je-li rychlost v?tru v?t?? ne? 36km/h, nen? sice nutn? se zanesen?m (letadlem) v?bec po??tat, ale bod v?skoku by se m?l naopak posunout za bod otev?r?n? pad?k?. Po deseti vte?in?ch voln?ho p?du nebudou oba para?utist? pot?ebovat pro spole?n? man?vr v?t?? plochu ne? kruh o pr?m?ru asi 60m, v n?m? si tak? zvol? body otev?r?n? pad?k?.
Siln? v??kov? v?tr m??e zan?st para?utisty, je?t? p?ed ot?ev pad?k?, do vzd?lenosti a? n?kolika set metr? od bodu v?skoku. Proto je nezbytn? dob?e zn?t sm?r a rychlost v??kov?ho v?tru; tyto informace lze velmi snadno z?skat poslechem pov?trnostn?ch r?diov?ch zpr?v,sestavovan?ch pro pot?eby leteck?ho provozu. V?tr o rychlosti 36km/h m? ji? vliv na dr?hu voln?ho p?du a je nutno s n?m po??tat. V??kov? v?tr m? velmi ?asto jin? sm?r ne? p??zemn? v?tr; podle toho je nutno sestavit pl?n seskoku. Vyu?ije-li se spr?vn? informac? o sm?ru a rychlosti v?tru, je mo?n? nejenom spr?vn? p?edat ?tafetu, ale tak? p?ist?t v ur?en?m prostoru.
Para?utist? dos?hnou nejlep??ho v?sledku, budou-li opou?t?t letadlo v intervalu asi jedn? vte?iny; nemaj? tedy vyskakovat sou?asn?, ani prodlu?ovat interval mezi v?skoky na dv?, pop??pad? v?ce vte?in. Tzv.v?choz? postaven? pro seskok, nap?. na stupa?ce, maj? zauj?mat sou?asn?. Zku?en?j?? z nich m? b?t na vn?j?? stran?, d?l od trupu. Para?utista, kter? je bl??e k trupu, dr?? ?tafetu v lev? ruce a seskakuje (podle vlastn?ch stopek) prvn?. „Vn?j??“ para?utista seskakuje asi za vte?inu po n?m.
Para?utista, kter? sesko?il prvn?, mus? zaujmout a udr?ovat p?esnou prsn? polohu (ve sm?ru letu), aby t?lo kladlo co nejv?t?? odpor a rychlost voln?ho p?du byla co nejmen??. Nem? se ohl??et za letadlem a zvedat hlavu, aby se nedostal do ?ikm? polohy, nohama dol?, proto?e t?m by se zvy?ovala rychlost p?du. Teprve asi po p?ti vte?in?ch voln?ho p?du m?, poohl?dnut?m vzh?ru, zjistit polohu sv?ho partnera (p?itom v?ak mus? udr?et vodorovnou polohu; ?ikm? poloha m? toti? za n?sledek zp?tn? klouz?n?). Z?kladn?m ?kolem para?utisty nesouc?ho ?tafetu je padat co nejmen?? rychlost?, udr?ovat vodorovnou polohu (ve sm?ru letu) a pozorovat druh?ho sportovce. To ho zpravidla zam?stn? po dobu asi 10 vte?in od v?skoku.
Druh? para?utista mus? sesko?it asi za vte?inu po prvn?m, zaujmout a udr?et prsn? polohu (ve sm?ru letu) asi 3 vte?iny. Ihned pot? se prudce oto?it o 180? (proti sm?ru letu ) a pod?v? se dol? a dop?edu,za prvn?m para?utistou; jestli?e spr?vn? dodr?el vte?inov? interval v?skoku, zahl?dne ho zpravidla asi 30 metr? pod sebou a m?rn? v p?edu. Pak se teprve sna?? dos?hnout co nejvy??? rychlosti a p?ibl??it se k sv?mu partnerovi.






Zm?ny svisl? a vodorovn? rychlosti

Pr?v? tak jako lze m?nit svislou rychlost voln?ho p?du, m??e para?utista zvy?ovat nebo sni?ovat vodorovnou rychlost, pop??pad? vodorovn? pohyb ?pln? vylou?it. Ve spr?vn? prsn? poloze dosahuje minim?ln? svisl? rychlosti (jak ji? bylo ?e?eno, asi 180 – 190 km/h), kterou lze ?pln?m nata?en?m rukou, rozta?en?m prst? a pop??pad? i vysunut?m nohou sn??it je?t? o 1 – 2%; tato poloha je pro para?utistu nesouc?ho ?tafetu nejv?hodn?j??. Zm?ny polohy rukou a nohou, i v mal?m rozmez?, maj? za n?sledek vych?len? osy t?la z vodorovn? roviny.




P???t? pokra?ov?n? ?l?nek z ?asopisu „K??dla vlasti“ z 8.1.1964

gum?k