Zpět na seznam

Z jin?ho soudku
01.12.2004

Tohle d?lko splodil m?j br?cha ,nem? to nic spole?n?ho se sk?k?n?m , ale m??ete se pokochat jeho pohledem na historii



I.

P?ED-?VOD




T?i mocn? c?rkve – ?IDOVSK?, ISL?M i K?ES?AN? – maj? spole?n? z?klad – a to je STAR? Z?KON.


A Star? z?kon –
ten z v?t?iny vych?z? z historie star?ch ?ech? a z?kon? boha Suda.

A sta?? ?echov? –
to jsou nepochybn? potomci vysp?l? mimozemsk? civilizace.


Kone?n? m?m zas o ?em ps?t.

D?ky – kolegov? z ?ech.

?dajn? Erich von D?niken





V?nov?no nejlep?? ?en? ?esk?ho spole?enstv?

Libu?i









?vod
(prolog)



Celou tu sv?tovou senzaci nov?ho mil?nia odstartoval vlastn? m?j ??fredaktor a jeho nevyda?en? dovolen?, ze kter? se vr?til p?ed?asn? s par?dn? ?plavic? a blbou n?ladou.
Proto?e v?t?inu ?asu tr?vil v t? nejmen?? m?stnosti, co m?l doma, nechal si do t?to provizorn? z??zen? knihovny nosit v?e, co bylo ke ?ten?. Tam se mu dostalo do ruky i p?r v?tisk? News Historic Europa a n?kolik ?asopis? Sudoton?meck? konkurence Historic Platec Zeitung s ?ast?m proti?esk?m zam??en?m.
Od t? doby dr?el v ruce st??dav? ?tivo, PANAPR a mobil, tajn? kou?il a pil p???ern? ?aj a je?t? v?c na m? hul?kal: „u? se nediv?m, ?e n?m nad?vaj? do bulv?r?, kdy? moji redakto?i ne?tou co maj? a staraj? se jen o hovadiny“. T?m m?l na mysli moje kucha?sk? recepty z vojny a fotbal I. A t??dy. „Tady je sv?tov? bomba za kopcem, tak si seber fidl?tka, zbytek toho tv?ho vypit?ho intelektu a mazej do t? vohrady – a hlavn? pi?. Nebo bude? chlastat ?aratici se rtut? a zaj?dat to zka?en?ma dortama.
Tak jsem jel. Vlakem. Auto mi nedal. Z oby?ejn?ho pis?lka venkovsk?ho bulv?rn?ho den?ku se d?ky v?dc?m z KO?e ze m? stal postupn? archeolog, poustevn?k, pomocn? d?ln?k, ?isti? „dlabanc?“, ob?asn? alkoholik, pomocn? kucha? a t?m?? v?deck? spolupracovn?k, a tato situace trv? i nad?le.


J. V. HAKR?L
















Slovo historika

P?evzato z News Historic Europa




Ji? prvn? setk?n? z v?dci z KO?e bylo na hranici trapasu. Po zcela norm?ln?m bloud?n? p??ky jsem na?el tu pravou venkovskou putiku, sedl jsem si d?l od t?? zarostl?ch vagabund? a jako spr?vn? Pra??k jsem po??dal o such? b?l? a n?co na ro?tu. Kypr? hostinsk? p?ede mne postavila pivo a na tal??i klob?sy s chlebem, obda?ila n???m, co z??sti p?ipom?nalo ?sm?v a z??sti v?raz, kter? nedovoloval jak?koliv protest. P?i konzumaci jsem po o?ku v jinak pr?zdn? hospod? ony t?i – podle mne bezdomovce. Podivn? ale bylo, ?e se oslovovali „pane kolego“ a mluvili mn? nezn?mou mluvou. A kdy? se korpulentn? postava v z?st??e po chv?li zeptala „co to bude d?l, p?ni dokto?i?“ za?al jsem b?t siln? nejist?. T?m?? okam?it? jsem v duchu ?ekl to sam? co jsem usly?el od jejich stolu nahlas. Fernet jako dycky.
„Hele, luf??ku, dej si taky a poj? sem k n?m“ – ozvalo se od t?ch t?? a moje osobn? setk?n? s doktory v?d staro?esk?ch SUDr. Kr?lem, Janem a Ji??m Hakenov?mi bylo hotov?. Po p?r minut?ch a pan?c?ch byl krom? m? hotov? i prvn? rozhovor












P?evzato z „Neklidn? venkov“


EXKLUZ?VN? Z BRDSK?CH PRALES? !


Byla ?esk? kultura sv?tov??
Ovl?dali sta?? ?e?i ve?ker? d?n? na Zemi?
Sledujte a ?t?te „Neklidn? venkov“!



Na?emu dopisovateli J.V. Hakr?lovi se poda?il kr?tk? rozhovor se ?leny expedice „STA?ESV?T“ (Sta?? ?echov? sv?tov?), kte?? se aklimatizovali po pobytu v brdsk?ch prales?ch v jednom knajphausu na pokraji Brd. Zat?m prvn? kr?tk? rozhovor d?v? tu?it senza?n? revoluci v dosud zn?m? historii ?ech?.

NV (Neklidn? venkov):
Co V?s vedlo k my?lence p?trat v brdsk?ch prales?ch?
VK (SUDr. V?clav Kr?l):
V?te, abychom v?bec mohli posuzovat velikost star?ch ?ech?, mus?me nejd??v poznat jejich styl ?ivota a zvyky tak??kaj?c od p?- hergot od lopaty. A ??m v?ce toho pozn?v?te, za??n?te se vlastn? s nimi ztoto??ovat, uva?ovat a jednat jako oni.
HJ (SUDr. Ji?? Haken):
Po star?ch ?e??ch se d??ve na?lo jen p?r nezaj?mav?ch p?semnost? na b?ezov? k??e. V?t?inu z nich kdysi pou?ili k?es?an?t? mision??i na podpal. Dlouho se p?edpokl?dala neexistence dal??ch rukopis?. Pozoruhodn? ov?em je, ?e tyto z?pisy na k??e jsou ps?ny latinkou, tedy modern?m p?smem.
JH (SUDr. Jan Haken):
Teprve po d?kladn? anal?ze prac? kolegy prof. Pivopijsk?ho jsme odhalili ??belskou lest star?ch ?esk?ch kn???. P?i n?siln?m p?echodu na k?es?anskou v?ru p?edhodili mision???m pom?rn? nezaj?mav?ho boha Peruna. T?m, laicky ?e?eno, m?li od nich pokoj a d?l tajn? uct?vali sv?ho hlavn?ho boha, boha Suda. A uct?vaj? v podstat? dodnes.
VK: No a to u? byl ten pov?stn? hup k odhalen? tajemstv?. Kn??? star?ch ?ech? v?echny d?le?it? z?kony, v?ro?n? zpr?vy, hl??en?, cestopisy atd. vydlabali do kmen? dub? a buk? na posv?tn?ch m?stech.
NV: Co zaj?mav?ho jste tam objevili?
JH: Kdy? V?m ?eknu, ?e ji? dva m?s?ce jen opisujeme a fot?me, tak asi dost … Pavlo, je?t? jednou dokola tady na ??fa …
VK: Nap??klad m??eme s jistotou tvrdit, ?e sta?? ?e?i byli lev?ci, a p?i p?eprav? ?ehokoli pou??vali velmi d?mysln? smyky.
HJ: Sta?? ?e?i, podle dosud p?e?ten?ch „dlabanc?“ nebo jak oni ??kali „sudlab?“ m?li pevn?, perfektn? organizovan? ??d. Cel? jejich zp?sob ?ivota byl odvozen od dvacatera boha Suda, a z toho se odvodily i pat?i?n? z?kony a na??zen?.
NV: A co je?t??
VK: U? prd. Tamhle vid?m auto TV NOVA, a tak se d?kujeme. Pavlo, a? vypad? jako ?lov?k a poz?t?? nazdar. Zapla? ti to b?h Sud.



Kapitola II.

Dodnes nepochop?m, ?e jsem ani n?znakem neodporoval. S vyp?j?en?mi mont?rkami, v hol?nk?ch o ??slo v?t??mi, s rancem na z?dech a vyvalen?ma o?ima jsem poskakoval za t?mi t?emi. A? pod kopec. Pak jsem byl postrkov?n a povzbuzov?n ryze ?esko-ma?arsko-slovensko-vojenskou mluvou, ?pln? odli?nou od t? v hospod?. T?to mluv? odpov?dal i hotel s ubytov?n?m a ostatn?m za??zen?m. Ke v?emu hluch? mobil a byl jsem na explozi. A kdy? jsem se zeptal, zdali tu funguje n?kde sign?l, po odpov?di „t?mhle na tom smrku je Paegas a na tom dubu tuhle je Eurotel“ jsem poprv? v ?ivot? dr?el v ruce sekeru.
Ve?ker? vztek m? p?e?el po zdravotn?m mohutn?m loku a po prohl?dnut? kupy pap?r? popsan?ch podivnou bachratou latinkou. Do ve?era jsem zdravotn? vylokal celou l?hev a t??il se na zhl?dnut? origin?l? toho p?sma. Kdy? jsem r?no u? drze po??dal o dal?? zdravotn? lok, kolegov? se tv??ili, ?e p?es noc n?hle ohluchli. Zato j? pomalu pot?eboval klapky na o?i. Aby mi nevypadly, kdy? jsem vid?l „knihovnu“. Mohutn? duby pokryt? on?m p?smem odborn? zvan?m „dlabance“, poskakuj?c? dokto?i a onen pomocn? ?isti? dlabanc? p?el?t?vaj?c? od jednoho k druh?mu. Z?hy jsem pochopil z?konitosti jednotliv?ch „str?nek“, tak?e pomalu odpad?valy povelov? v?razy a pr?ce m? za?ala bavit.
„Hele, tato ??st, co te? d?l?me, je prvn? d?l knihovny. Pojedn?v? o obdob? od m?nus nev?me do roku 900 na?eho letopo?tu, ne? se tu roz???ili k?es?an?. Dal?? d?l je asi o dva kil?ky d?l, na ten zat?m nem?me ?as. To jen kdy? pot?ebujeme n?co ov??it.. Tak teda pi?, jo – a tohle je posledn? fla?ka a do vsi jdem a? z?tra – tak se kro? – jsme tu i my.“
Tak jsem nepil a psal. Oni pili a mluvili.











Kapitola II. (A)

P?evzato z „Neklidn? venkov“

DA?OV? A SOCI?LN? POLITIKA
STAR?CH ?ECH?

Postupn?m zpracov?v?n?m objeven?ch p?semnost? vydlaban?ch na kmenech mohutn?ch dub? se pomalu za??n? odtaj?ovat zp?sob ?ivota star?ch ?ech?. Je nutno p?edeslat, ?e sta?? ?echov? se od po??tku sv?ho pobytu na sou?asn?m ?zem? – zem? zasl?ben? – jevili jako velmi vysp?l? n?rod s dokonalou kulturou a z?konod?rstv?m. T?m se zna?n? li?ili od ostatn?ch barbarsk?ch, zvl??t? germ?nsk?ch kmen? ve st?edn? Evrop?. A?koliv byli historiky za?azeni mezi pohany, uct?vali hlavn? jednoho hlavn?ho boha a ??elov? m?li p?ipraveno n?kolik „pomocn?ch“ boh?.
Sv? t?m?? dokonal? z?konod?rstv? si p?inesli ze sv?ho stovky let trvaj?c?ho putov?n? do zem? zasl?ben?. Pozd?ji byly tyto z?kony dopl?ov?ny o poznatky z?skan? na tzv. „Sudov?ch v?prav?ch“ (k?es?an? tento v?raz pozm?nili pozd?ji na „k???ov?“). Tyto v?pravy byly pro zaj?mavost financov?ny v?lu?n? z v?t??ku loteri?, vybran?ch pokut a vstupn?ho, ze sportovn?ch a kulturn?ch akc?.
Jedn?m z prvn?ch a pom?rn? nad?asov? dokonal?ch z?kon? byl z?kon da?ov? a soci?ln?.
I v tomto p??pad? je p??zna?n? v?voj z?kona.

J.V. Hakr?l

P???t?: Rozhovor k da?ov?mu z?konu a zn?n? z?kona

?t?te Neklidn? venkov


Kapitola II. (B)


P?izn?v?m se bez mu?en?, ?e kdybych na vlastn? o?i nevid?l a ne?etlvz?cn? „p?semnosti“, asi bych si taky po p?e?ten? m?ch ?l?nk? klepal na ?elo a volal ??fredaktorovi r?zn? pitominy. Ten byl v azylu sv? m?stn?stky a ty pitominy na m? hul?kal taky. Tak jsem ony telefonn? budky nav?t?voval velmi z??dka. A taky jsem mohl v klidu hosp?dky s pivem a klob?sami sepsat dal?? rozhovor. Vykoup?n, oholen, a jak ??k? Dr. Haken, op?t nebezpe?n? kr?sn? jsem s „m?mi“ doktory d?val dohromady da?ov? z?kona i s odborn?m, i kdy? prozat?m velmi stru?n?m v?kladem. Zde se projevilo zap?len? p?n? koleg? do sv? pr?ce natolik, ?e rozhovor tyl ?asto p?eru?ov?n a dokto?i se ob?as dostali do takov?ho sporu, ?e se musel ?e?it jedin?m mo?n?m dostupn?m zp?sobem. Ano – Fernetem.
Nakonec byl zvolen kompromis. Za hlavn?ho mluv??ho byl ozna?en SUDr. Jan Haken, zb?vaj?c? v?dci ob?as – sp?? op?t ?asto – dopl?ovali poznatky a? ke spokojenosti. V z?sad? se poda?ilo zrekonstruovat z?kladn? zn?n? z?kona.
V n?sleduj?c?m rozhovoru v?m p?edkl?d?me hlavn? kostru z?kona, kter? v pr?b?hu stalet? prod?lal kvanta dodatk? a pozm??ovac?ch n?vrh? – bohud?k ale v?dy to byly dodatky spl?uj?c? p??n? boha Suda i cel?ho n?roda ?ech?.
















P?evzato z „Neklidn? venkov“

DA?OV? Z?KON – DZBS I.

NV: Pane doktore, co ??ci ?vodem k da?ov?mu z?konu?

Jan Haken: V?te, jak u? bylo n?kolikr?t p?edesl?no, da?ov? z?kon (jako? i ostatn?) byl siln? nad?asov? a t?m t?m?? dokonal?. Dalo by se odv??n? ??ci – hodn? znovuzaveden?.

Kap. I. DAN? SE V?ECHNO
JH: To je ?pln? jasn? – nap?. vyp?stovan? plodiny, uloven? zv??, ko?ist, pozd?ji pr?ce atd.

Kap. II. DA? JEDNOTN?
JH: Da? byla jednotn? 25% - d??ve ?tvrtina. Vezm?me si nap?. tu slo?it?j?? da? – da? ze mzdy: Zpo??tku byly mzdy vypl?ceny v natur?li?ch, pozd?ji s p??chodem materialismu byla mzda d?len? – ??st v natur?li?ch, ??st v pen?z?ch.
Mzdy dost?vali: v?le?n?ci a str??ci, l?ka?i, ?emesln?ci, pozd?ji lehk? ?eny.

Pro p??klad:
M?s??n? mzda str??ce ?inila: 1 ks kance (da? = 1 k?ta + hlava)
4 soudky medoviny (da? = 1 soudek = 1 l)
4 bo?? m?ry (1 BM = 0,5 l) zrna (da? = 1 BM)
Ale pozor: pracuj?c? d?chodci platili da? dvojn?sobnou z d?vodu, ?e se cel? ?ivot fl?kali kdy? maj? s?lu pracovat.

Kap. III. DA? Z OTROK?
JH: V pr?b?hu otroctv? musel da? za otroky odv?d?t jejich majitel. D?vod byl jednoduch?. Otroci pracovali bez n?roku na mzdu, ale vytv??eli sv?mu p?novi hodnoty.
Za otrokyn? byla nav?c stanovena tzv. pot?chov? da?, a to bez ohledu na to, zda majitel pot?choval ?i ne.
Tyto dan? byly stanoveny pau??ln? a ?inily p?ibli?n?:
1 otrok ?i otrokyn? = 2 BM zrna, pot?chov? da? ?inila nav?c 1 BM.
Otroci d?chodci byli zpo??tku pou??v?ni jako n?vnada, pozd?ji byli z otroctv? propu?t?ni a vyho?t?ni.







Kap. IV. DA? Z PRODEJE - da? boha Suda DBS


Kap. V. DA? Z P?EPYCHU - extra da? boha Suda EDBS

JH: Tyto dv? dan? jsou p??kladem zmi?ovan?ch dodatk? hlavn?ho z?kona. S rostouc?m vlivem materialismu byla stanovena p?i prodeji ?ehokoliv DBS – dal??ch 25%, kterou platil prod?vaj?c?. St?valy se i nap?. takov? kuri?zn? situace, ?e dlu?n?k (hlavn? dan?, pozd?ji i z hazardu) musel s?m sebe prodat do otroctv?, ale z p?ijat?ho zisku je?t? zaplatit da?. Naproti tomu da? z p?epychu (rovn?? 25%) platil kupuj?c?. Op?t jednoduch? z?le?itost – kdo m? na to, aby si n?co koupil, a? plat?! A tak se st?valo, abychom z?stali u jednoho p??kladu, ?e dlu?n?k, prodav?? se do otroctv? a ?asem se s pomoc? p??buzn?ch vykoupiv??, musel op?t zaplatit da? – tentokr?t EDBS – tj. z p?epychu.


Kap. VI. OSVOBOZEN? OD DAN?

JH: Tady z?kon ??k? jednozna?n? – od placen? dan? jsou osvobozeni:
- vlada?, nejvy??? kn?z, ?aman a bern? vladyka
- nepracuj?c? d?chodci od 58 let (i ?eny)
- otroci
- v?le?n? vdovy po dobu 1 roku
- d?ti do 14 let
- invalidn? d?chodci
- nebyla d?dick? da?


Kap. VII. DAN? A POPLATKY

JH: Dan? a poplatky (nap?. z prodlen?) byly splatn? v?dy k druh? p?lnoci ?pl?ku do rukou bern?ho vladyky. Ten za v?b?r dan? a p?esnou evidenci odpov?dal pod hrozbou otroctv?. P?i nezaplacen? dan? byla stanovena pokuta 100% dlu?n?ch dan? ka?d? m?s?c, co? mnohdy vedlo a? ke zm?n?n?mu sebeprod?n? do otroctv?.


Kap. VIII. DA? Z MAN?ELEK

NV: Ano, to je zaj?mav? z?kon…

JH: Jist?, pane redaktore. Jak zn?mo, mnoho?enstv? bylo u star?ch ?ech? p?vodn? velmi ?ast? jev. D?vod byl nasnad?. P?i ?ast?ch boj?ch v sudov?ch v?prav?ch ub?valo mu??, a tak musel jeden mu? ?ivit v?ce ?en. Situace se rapidn? zm?nila v okam?iku, kdy byly stavy vyrovn?ny, ba situace, kdy nab?dka p?ev??ila popt?vku. Tak byl stanoven dodatek z?kona o dan?ch za dal?? man?elky. Prost? a jasn? – kdy? si m??e? dovolit t?i ?eny, pla?! Dan? a poplatky byly stejn? jako u otrok?, ov?em bez pot?chov? dan?. V tomto p??pad? se jednalo o povinnost.
To je zat?m v hrub?ch rysech z?kladn? da?ov? z?kon. Pozoruhodn? je, ?e nap?. nebyla da? z nemovitost?, ale k tomu se dostaneme pozd?ji.


J.V. Hakr?l: D?kuji, pane doktore. Ale p?esto se mi zdaj? n?kter? poplatky dost krut?. Nereptali sta?? ?e?i?

Dr. Kr?l: Pane redaktore, mus?m V?m ??ci jednu velmi podstatnou z?sadu: sta?? ?echov? byli zn?m? svou – dalo by se ??ci – a? hysterickou poslu?nost? a ?ctou k z?kon?m boha Suda. Je pozoruhodn?, ?e tato absolutn? discipl?na se zachovala i v zem?ch, kudy sta?? ?e?i pro?li (a zanechali i potomstvo). Nam?tkou si p?ipome?me ?eckou Spartu nebo ??msk? legie. Tak?e kr?tce shrnuto a pod?krtnuto – co bylo ps?no, bylo i d?no a sta?? ?echov? bez jak?chkoli diskus? se z?kon?m pod?izovali. Samoz?ejm? se ale pln? ??dili heslem „D?v??uj, ale prov??uj!“ A tak nap?. bern? vladyka si zcela ur?it? nev?lel cel? m?s?c koule, ale piln? hl?dal a zapisoval p??padn? dan?. Tolik na z?v?r.


P???t?: Soci?ln? z?kon star?ch ?ech?



?t?te „Neklidn? venkov“












P?evzato z „Neklidn? venkov“

Byly soci?ln? p?edpisy star?ch ?ech? dokonal??
Nem?li by si p?nov? v Parlamentu vz?t p??klad od p?edk??
?t?te soci?ln? z?kon boha Suda!


Soci?ln? z?kon – SZBS II.


Kap. 1 STAROBN? D?CHOD

JH: Po uplynut? 58 let vznikl n?rok na d?chod. POZOR – nevztahoval se na ?echy prodav?? se do otroctv?.
M?m tu p??klad m?s??n?ho d?chodu z doby nepen??n?.
P?vodn? natur?ln? d?chod m?s??n? ?inil: 1 soudek medoviny (cca 1 l)
2 kasudy masa (cca 3 kg)
1 bo?? m?ra zrna (0,5 l)
4 otepi chrast? (v zim?)
Povolen bez dan? byl samosb?r hub, ko??nk? a lesn?ch plod? pro vlastn? pot?ebu.
Eventueln? prodej dan?n 25% + DBS. Lov zv??e byl klasifikov?n jako pr?ce – tud?? dan?n.








Kap. II. INVALIDN? D?CHOD

JH: Invalidn?m d?chodcem byl zvl??tn? komis? uzn?n pouze bojovn?k nebo str??ce – pokud ov?em p?e?il tehdej?? l??ebn? z?kroky. I kdy? mus?m ??ci, ?e l?ka?sk? i nemocni?n? p??e byla na velmi slu?n? ?rovni. O tom ale pozd?ji.


Kap. III. ZDRAVOTN? P??E

JH: Zde z?kon nahrazoval takov? zbyte?nosti, jako je zdravotn? poji??ovna nebo poh?ebn? podniky. Tak nap??klad:

Zdarma byla prvn? n?v?t?va ?amana a bylinky do vody. Rovn?? zdarma byl pobyt v hojch??i (nemocnici). No a zdarma byly l??eny pracovn? ?razy a posledn? rozlou?en?. Naproti tomu byly stanoveny pevn? poplatky za bylinky do medoviny (vlastn?).
P?i poh?bu, kter? byl z?sadn? ?ehem, poz?stal? bu? dodali nebo zaplatili otop.
?pln? pln? hrazeny byly ov?em nepracovn? ?razy – to byla v podstat? da? za blbost. No a pln? hrazeny byly preventivn? prohl?dky lehk?ch ?en.
Zvl??tn? odstavec se t?kal porodn?ch bab – slu?ba byla vyjmuta z povinnost? ?amana i hojch???.
Bylo by nemoudr? se domn?vat, ?e v hojch???ch poskakoval ?aman a breptal zakl?nadla. Omy. Sta?? ?echov? p?i sv? stovky let trvaj?c? pouti pochytili a zdokonalili mnoho l??ebn?ch metod od jin?ch n?rod?. Nap??klad p?i pobytu v Egypt? ?e?t? ?amani p?i va?en? bylinn?ch lektvar? dok?zali va?en?m je?mene, chmelu, kvasinek a dal??ch ingredienc? vyrobit ?pi?kov? anesteziologick? n?poj, nazvan? po vladykovi Pivojovi. Ov?em p?i vrozen? skromnosti star?ch ?ech? si toto nenechali pro sebe a poskytli recept egyptsk?m kn???m. Ti zcela sobecky po odchodu ?ech? za?ali tento sv?tov? vyn?lez vyd?vat za vlastn?.
Takovou dal?? zneu?itou l??ebnou metodou bylo l??en? plot?nek – lidov? ?e?eno bolest v k???i. Sta?? ?echov? se ??dili metodou „zub za zub“ a bolesti k???e l??ili jak jinak ne? na k???i. Uv?zan? pacient na k???i si vlastn? vahou srovnal p?te?. Bohu?el, ??man? tuto skv?lou l??ebnou metodu zm?nili pozd?ji v krutou popravu. Vzpome?me popravu gladi?tora Spartakuse. Zde si dovol?m odbo?it – pros?m, pane kolego:


HJ: D?kuji, pane kolego. Pro sv?tovou ve?ejnost bude jist? ?okem zji?t?n?, ?e Spartakus byl potomkem ?esk?ho vladyky Parkuse, jeho? d?d byl n?jak? ?as vojensk?m metodikem v ?eck? Spart?. Proto jeho vnuk nazval sv?ho levobo?ka Spartakus. I odvozen? jm?na Parkus m? sv? vysv?tlen?. Materialismem poznamenan? ?e?i d?vali najevo stav majetk? r?zn?mi p?edponami. P?r kus? (nap?. dobytka) d?valo najevo, ?e vladyka Parkus pat?il mezi majetn?j??. Naproti tomu vdavekchtiv? d?vky se ot??ely z?dy ke ?len?m rodu se jm?nem kus – Kus?. Pros?m, pane kolego…






Kap. IV. P??DAVKY NA D?TI A D?VKY V CHUDOB?

JH: Tato kapitola je jednoduch? – ani jedno u star?ch ?ech? nebylo.

HJ: Je?t? bych r?d doplnil, ?e p?vodn? n?zev nemocnice – hojch?? – byl pozd?ji nahrazen jin?m ryze ?esk?m n?zvem, chcete-li pojmenov?n?m – „?pit?l“. Mus?me si uv?domit, ?e i za star?ch ?ech? panoval v hojch??i pevn? ??d. Nap?. nebyly v z?sad? povolov?ny n?v?t?vy pacient?. S pacienty hovo?il pouze o?et?uj?c? person?l, v?jime?n? na zvl??tn? povolen? ?lenov? modern? ?e?eno vy?et?ovac? komise p?i pracovn?ch ?razech.
Z?kladn?m heslem l??ebn?ch metod bylo „Ticho l???“. Proto byly v?ude v hojch??i n?pisy „?PITAT“. Od toho se pozd?ji vyvinulo ono nejprve slangov?, potom i ofici?ln? pojmenov?n? ?PIT?L.
Dal?? takovou zaj?mavost? je epizoda z roku cca 187 LBS, kdy v hojch??i za?ala zcela dobrovoln? vypom?hat dcera jednoho z vl?dc? – Markyta. D?vod byl zcela prozaick? – Markyta byla lidov? ?e?eno nejhez?? holka ze ?karedova. Nebyl o ni z?jem, a tak doufala, ?e ulov? amanta ve ?pit?le. M?la sm?lu. Ale (podle z?pis?) mus?me p?iznat – pracovala ob?tav? a jak jsme ?etli, „mnoh? z mlad?k? s r?nou o?klivou ?i horkou nemoc? p?i pohledu na d?vu Markytu rychle zdrav? nab?ral a hojch?? opou?t?l“. Nemus?me rovn?? pochybovat, ?e pojmenov?n? podobn?ch pomocnic hlavn? ve st?edov?ku poch?z? od Markyty – ano, byly to Markyt?nky.

NV: D?kuji za obs?hl? rozhovor.











Kapitola III.


Dnes jsem dostal opu???k. „Hele, luf??ku, zaje? si dom?, ho? se do ready, zajdi za ??fem a zeptej se ho, jestli zn? v?znam slova SPONZORING. V ned?li v 18.00 n?vrat, m?sto obvykl?“.
Je pravda, ?e ??f opustil sv?j azyl s m?mi v?tvory v ruce se slovy: „J? se z toho po…. – je???, to ne, ?lov??e, nenalejvali jste se tam? Tohle jsi pak zplodil ve vlaku?“ (slu?ebn? auto je pro m? st?le TABU)
„Co, SPONZORING? To je ??k? ciz? slovo? Hele, jedem do redakce. (To budou v Blesku a na Nov? bre?et slzy v n?rodn?ch barv?ch.) Jak? smlouva? Jo, na p?ednostn? pr?vo? No, jo.“ V ned?li jsem byl zp?tky. U? v 16.00. Dal?? vlaky u? prost? nejedou. A? ?ij? C.K. St?tn? dr?hy! Byli tam. „Co to bude?“ ot?zala se kypr? postava a za?adila m? mezi sv? obl?bence. „Such? b?l? a ro?t?“. P?i pivu a klob?s?ch se dohodl dal?? pracovn? postup, p?i Fernetu psan? a po cigaret? se vyrazilo.
Te? u? krom? tu?ky a pan?ka udr??m i o?i a p??u, a? se hory zelenaj?. Ob?as si dovol?m i svou teorii nebo chytrou glosu. Bez odezvy. Tak p??u a ml??m. Jo – a p?i t?hle kapitole vzpom?n?m na Vlastu. To je ta, co v?dycky ohluchne, kdy? se j? zept?m, jestli si m? chce vz?t.














P?evzato z „Neklidn? venkov“


Sta?? ?echov? a sex


Je zcela samoz?ejm?, ?e v modern? v?d? se mus?me zab?vat t?maty, kter? byla d??ve t?m?? tabu. P?itom milostn? hr?tky v cel? mati?ce p??rod? jsou v?c? samoz?ejmou a ve sv? podstat? i nutnou.
Sta?? ?echov? p?i sv? pouti do zem? vyvolen? pochytili mnoho poznatk? a n?vyk? v oblasti sexu. Znal? p?sma, samoz?ejm? zaznamen?vali piln? v?echny sv? poznatky. Ba, co v?c. Rovnou v praxi ov??ovali mo?nosti p?en?st teorii do skute?nosti. I proto z?st?valo po odchodu ?ech? mnoho potomk?. A ti ???ili zvyky a z?sady star?ch ?ech? v nov? domovin?.
V?znamn?m objevem byl opis zpr?vy – poselstv? (kdysi u??van? forma dopis?) jednoho z ?esk?ch vladyk? sv?mu p??buzn?mu. Jedn? se o rozs?hl? rozbor sexu?ln?ch praktik na asijsk?m kontinentu uveden?ch pod kapitolou s nadpisem – KAM–SUD–R?D -. Bohu?el, nezn?m?mi cestami se tento skvost na?ich p?edk? dostal do nepovolan?ch rukou v Indii, kde jej pouze s m?rn? obm?n?n?m n?zvem vyd?vaj? za vlastn?.
Vra?me se v?ak ke star?m ?ech?m minul?ho tis?cilet? v jejich zemi zasl?ben?.
Jako v?echno d?n? u star?ch ?ech? m?lo v?e sv?j ??d a podl?halo z?kon?m boha Suda. To se vztahovalo samoz?ejm? i na sex. Pochopiteln? i z?kon o sexu doznal v pr?b?hu let mnoha zm?n nebo z?sadn?ch obrat?, ale op?t p?edkl?d?me z?kladn? verzi.


?t?te „Neklidn? venkov“!






P?evzato z „Neklidn? venkov“


NV: Pane doktore, sl?bil jste ?ten???m pikantn? zpest?en? ze ?ivota star?ch ?ech? –

JH: Ono, pane redaktore, je to zpest?en?, jak ??k?te, pikantn? jen na prvn? pohled. Jinak to byl velmi d?le?it? z?kon, kter? – a? zaj?mav? – nem?me dosud zpracovan? ?pln? cel?, proto?e zde se ji? za??naj? projevovat dodatky a pozm??ovac? n?vrhy.

NV: V ?em shled?v?te z?sadn? probl?m?

JH: P?i rozboru z?kona jsme nar??eli na dost ?ast? proti?e?en? a z?hadn? obraty. Teprve pozd?ji, a to v?ce m?n? n?hodou, jsme zjistili d?vod. U star?ch ?ech? panovala modern?mi slovy ?e?eno parlamentn? demokracie. Volebn? pr?vo m?li mu?i i ?eny stejn? vyjma otrok?. No, a jednou ze z?sad ka?d?ho zased?n? sn?mu – nebo chcete-li parlamentu – bylo t?? odhlasov?n?, zda obdob? bude patriarch?ln? nebo matriarch?ln?. Samoz?ejm? p?i nedostatku mu?? byli tito v?dy p?ehlasov?ni, a tak u? ve sv?m z?jmu za?ali zdokonalovat bojovou taktiku a techniku (nap?. vyn?lez bojov?ho smyku), aby m?li men?? ztr?ty. Tak?e jsme tento z?kon museli zpracov?vat znovu od za??tku. Z?kon, kter? nyn? p?edkl?d?me, je z obdob? patriarch?tu – tedy vl?dy mu??. Opa?n? z?kon je zat?m ve st?diu studov?n? a zpracov?v?n?.

NV: Tak?e tedy z?kon o sexu.












Z?KON O SEXU – SSBS III.

(p?vodn? Z?kon o pravidlech obskoku)






1. MNOHO?ENSTV? je povoleno

J.H.: O mnoho?enstv? jsme se zmi?ovali u? v souvislosti s da?ov?m z?konem. Vzniklo ne proto, ?e se s n?m ?e?i setk?vali ?asto p?i sv? pouti do zem? zasl?ben?, ale hlavn? z praktick?ch d?vod? – u?iven? a ozdraven? spojen? s r?stem rodu atd.
Nemyslete si – ono klasick? hrdinn? bran? si v?ce ?en se velmi brzy m?nilo v otrockou d?inu a posl?ze i ?t?k do bojov?ch odd?l?.
Pochopiteln? po dodatku z?kona o dan?ch z ?en mnoho?enstv? velmi rychle mizelo.



2. NEV?RA

J.H.: Nev?ra u ?en byla absolutn? zak?zan? a velmi tvrd? trestan?. Pozd?j??mi dodatky byl z?kon pon?kud zm?rn?n, ov?em pouze ve specifick?ch p??padech. Zde je nam?tkou n?kolik z nich:



- Pokud ?ena prok?zala p?ed komis?, ?e byla dohn?na k nev??e t?m, ?e j? vlastn? mu? zanedb?v? a neuspokojuje, nebyla potrest?na, ale byl j? p?id?len ??edn? milenec. Za toho musel platit man?el poplatky a milenec pochopiteln? odv?d?t dan?, nebo? se jednalo o pr?ci – DZBS I.
- Trest ukamenov?n?m byl zm?n?n na ?asov? dan? pobyt v tzv. „v?hern?ch sudech“ (sem ov?em pat?ily i jin? skupiny ?en, kter? byly k tomuto alternativn?mu trestu odsouzeny). K v?hern?m sud?m se je?t? vr?t?me.
- Pokud oklaman? man?el nep?ijal ?enu po odpyk?n? trestu zp?t, mohl se j? za ur?en? poplatek z??ci – to byla tehdej?? forma rozvodu – a um?stit do Sudovy ve?ejn? ch??e.
- Na mu?e se z?kon o nev??e nevztahoval, nebo? se v?dy jednalo o chvilkov? om?men? a obloud?n? viln?mi ?enami – zkr?tka a dob?e, mu?i v tom byli nevinn?.
- Za nev?ru u mu?? se rovn?? nemohla po??tat n?v?t?va herny s v?hern?mi sudy nebo ve?ejn? ch??e, nebo? zde se za tyto slu?by platilo.


3. ZLETILOST PRO SEX

J.H.: Z?kon jasn? stanovil hranici, kdy sexuchtiv? d?vka mohla b?ti pova?ov?na za zp?sobilou. Tato zp?sobilost byla hodnocena podle velikosti poprs? ?adatelky, p?i?em? m??idlem byla lev? ruka vl?dce. Byly stanoveny ?ty?i z?kladn? m?ry:
A – NIC DLA?
B – P?L DLA?
C – DLA?
D – P?ES DLA?
Zp?sobilost byla povolena od m?ry C – DLA?. Ov?em st?valo se, ?e u n?kter?ch ?en byl v?k evidentn? pokro?il?, ale m?ly st?le NIC nebo P?L DLA?. Proto bylo stanoveno nov? pomocn? m???tko – MOC CHLUP.


4. PR?VO PRVN? NOCI

J.H.: Toto pravidlo u star?ch ?ech? nebylo.



5. DEFLORA?N? DOVOLEN?

J.H.: Zde z?kon umo??oval d?vk?m zrekapitulovat si prvn? a nov? pro?itky a sv??it se s nimi sv?m zn?m?m. D?vka nemusela t?den pracovat – tzv. Sudova dovolen?


6. ZTR?TA PANICTV?

J.H.: Zp?sobilost mlad?ch mu?? byla d?na p??rodou. Bylo nepsan?m pravidlem, ?e prvn? zku?enost z?skal adept mu?stv? ve ve?ejn? ch??i. Toto pak bou?liv? oslavoval s mu?i rodu a zpravidla na tuto prvn? zku?enost skl?dal oslavnou p?se?.
Z?konem byla stanovena lh?ta ohla?ovac? povinnosti t?to skute?nosti do t?? dn? od z?sk?n? mu?stv?.


7. PR?VA VDOV

J.H.: Vdovy m?ly pr?vo 2x za ?pln?k bez hanby obsadit v?hern? sud. I k t?to problematice se pozd?ji vyj?d?? pan kolega Ji?? Haken – to je jeho parketa.



8. PR?VA VDOVC?

J.H.: Vdovci mohli 2x za ?pln?k zdarma nav?t?vit hernu s v?hern?mi sudy. N?v?t?vu ve?ejn? ch??e museli ov?em v?dy platit.




N.V.: Tak to byla kostra Z?kona o sexu. K tomu je t?eba je?t? n?co dodat.

J.H.: Ov?em, toto t?ma je rozvlekl?. Jak jsem ji? ?ekl v ?vodu, zat?m se zab?v?me patriarch?tem. Nem?me je?t? v?e zpracov?no, ale ji? te? m??u ??ci, ?e tyto z?kladn? z?kony byly pozd?ji dopl?ov?ny – ale nikoli pozm??ov?ny! Hlavn?m d?vodem dopl?k? z?kona bylo zavle?en? jin?ch sexu?ln?ch praktik, lesbick? l?sky a posl?ze i pohlavn?ch chorob ?enami sousedn?ch kmen? a otrokyn?mi.
K tomu se ale opravdu vr?t?me a? pozd?ji.

N.V.: A co ty slavn? v?hern? sudy?

Dr. Jan Haken:
Za?nu trochu ze?iroka. Dal??m ze z?kon? boha Suda byl Z?kon o loteri?ch a hern?ch. Ten m?me bohu?el pro ?patnou ?itelnost z?pisu zmapov?n jen v hrub?ch rysech. Ale ka?dop?dn? prol?n?n?m Z?kona o sexu s loterijn?m do?lo k vynalezen? tzv. „v?hern?ho sudu“ (mimochodem – je to v podstat? p?edch?dce dne?n?ch automat?). Podstatou hry bylo kolo ?t?st?, kde samoz?ejm? za poplatek hr?? vyhr?l pr?vo otev??t v?hern? sud a absolutn? povinnost n?pl? pou??t. Jak ??kal kolega, do t?chto sud? byly zav?r?ny ?eny nev?rn?, l?n?, ha?te?iv? apod. – ty byly ur?eny trestem. D?le vdovy dobrovolnice. Z?kon stanovil mo?nost uzav??t do sudu ?eny od zp?sobilosti DLA? neomezen?. Tak?e v?herce musel spol?hat i na ?t?st?, proto?e obsah v?hern?ho sudu MUSEL pod vysokou pokutou pou??t. A tady n?s z?pisy seznamuj? i s prvn?mi p??pady sebevra?d z hazardu. Jasn? vid?me, ?e i sta?? ?e?i m?li probl?my s gamblerstv?m.

Dr. V?clav Kr?l:
Je?t? bych mohl opravdu velmi kr?tce n?co ??ci k v?voji v?hern?ch sud?.
Sama podstata v?hern?ho sudu byla jednoduch?. Alespo? podle nalezen?ch z?pis? a zobrazen?, proto?e – a? je to k nev??e – dodnes se nena?el jedin? zachoval? exempl??. P?esto se z historick?ch pramen? dov?d?me o sudech z ebenov?ho d?eva, ba z n?pis? hrobky Ramsese II. v?me o n?kolikatunov?m v?hern?m sudu z ryz?ho zlata. Rovn?? v?me o kombinovan?ch sudech star?ch May? a Ink?, ale i o p?enosn?ch jutov?ch ?eck? n?mo?n? p?choty pod Tr?jou, nebo sk?kac?m ?t?tov?ch ??msk?ch legi?. Dokonce, to odbo??m, ze zn?m?ch ??msk?ch n?pis? na skal?ch u Dunaje, kde byli ??man? zastaveni D?ky za vydatn? pomoci ?esk?ch ?oldn???, se dov?d?me, ?e – cituji: „Mnoh? legion?? ?loutl z?vist? p?i spat?en? ?esk?ch sud?“.
Takov? z?kladn? prap?vodn? sud byl jednoduch?. Uvnit? byl zpo??tku opat?en oby?ejn?m sed?tkem s trno??. Postupem ?asu bylo sed?tko nahrazeno leh?tkem, v zim? mal? ohni?t? atd. V z?sad? plat?, ?e ??m bohat?? byla herna, t?m luxusn?ji byl vybaven v?hern? sud. Pozd?ji snad vznikaly st?l? sudy s pevn?mi z?klady, d?le – pokud je na?e p?eps?n? spr?vn? – i patrov?. Ale to u? je ???e dohad?, nechci p?edb?hat. K sud?m se samoz?ejm? vr?t?me.






























Kapitola IV.


Po?as? se tot?ln? zkazilo. Venku p?estalo pr?et a za?alo lejt, tak jsme se p?esunuli sakum pr?sk do m?stnost?, kter? n?m laskav? uvolnil Karel – pardon, chci ??ci m?stn? starosta. Jen jsme se uhn?zdili, objevila se delegace t?? bojovn? se tv???c?ch Amazonek. Taktn? jsem se pro jistotu schoval, ale v?ty typu „Taky by ses mohl uk?zat doma, ani nev??, jak ti d?ti rostou“ nebo „Na kont? zas nen? ani koruna“ ke mn? dolehly i p?es troje dve?e.
Byl jsem pov??en na t??di?e listin a no?n?ho hl?da?e, a opu?t?n. Je?t? ?e tu nebyla ta ?tvrt?, to m? docela h??lo. Do t? doby, ne? jsem j? j? blb zavolal. Mysl?m, ?e te? u? bude k m?m nab?dk?m hluch? jak pa?ez. A tak jsem listoval a hl?dal, hl?dal a t??dil.
Vr?tili se za t?i dny. Zaj?mav? bylo, ?e ka?d? jeden z nich mi v?dy o samot? ?ekl: „P??teli, ?ensk? je v?da, to je pocukrovan? tla?enka s m?kem“. „J? bych rad?i…“ – „Hele, po ve?e?i.“
„No, tak co m???“ padl kone?n? o?ek?van? dotaz po klasick? trojkombinaci. „A? kouk?m, jak kouk?m, nikde nevid?m trestn? z?kon?k. Zaj?malo by mne, jak vypadala jejich basa, jak se trestalo a tak d?le.“
„Jak tak kouk?m, moc pe?liv? ne?te?“ – d?l na to Dr. Venca, „a mimoto po??d nech?pe? genialitu star?ch ?ech?. Pro? by zbyte?n? vyhazovali pen?ze a stav?li krimin?ly, nato? aby vykrmovali v?zn?, platili hl?da?e a j? nev?m co je?t?. Sice p?r trest? v z?loze m?li, jak vid??, ale jinak pouze a p?edev??m u??vali alternativn? tresty. Ty jsou obsa?eny v ostatn?ch z?konech. Kdy? to nepomohlo, ?oupli delikventa rovnou do otroctv?. A staral se o n?j majitel. Co na to kouk?? jak s?va z p?tivaje?n?ch t?stovin, tady m?? jeden z p??klad?.“

A tak se sv?t dov?d? jak a kde vlastn? vznikli prvn? hasi?i.






P?evzato z „Neklidn? venkov“

HASI?SK? A Z?CHRANN? SBORY
Dal?? z v?znamn?ch vyn?lez? star?ch ?ech?


O jednom z mnoha vyn?lez? lidsk? spole?nosti, za kter? vd???me star?m ?ech?m, hovo??me s v?dci z KO?.
Jak tedy vlastn? hasi?i vznikli?

Jan Haken: Jak se dov?d?me z dal??ch p?e?ten?ch „dlabanc?“, prvn? hasi?sk? dru?stvo vzniklo vlastn? za trest. Ano, sly??te spr?vn? – i zde byl alternativn? trest pro n?co dobr? a hlavn? mnoho u?et?il a v podstat? ?et?? dodnes. Ale vezm?me to po po??dku. Jak v?me, pou??vala se u star?ch ?ech? obl?ben? medovina. Jednak pro l?ka?sk? ??ely, ale i k p??m? konzumaci (pozd?ji se va?ilo i pivo). Ov?em na medovinu se vztahoval velmi p??sn? p??d?lov? syst?m a ze zcela jasn?ch d?vod? byla v?roba p??sn? regulovan?, a to jen v ofici?ln?ch v?robn?ch. Bohu?el, i v ?ad?ch star?ch ?ech? se na?li ?ekn?me konzumenti nespokojen? s p??d?lem, jejich? nez??zen? organismus po?adoval st?le v?t?? d?vky. T?mto vlastn? prvn?m alkoholik?m se v?eobecn? p?ezd?valo „P??I“. Aby ukojili sv? nar?staj?c? po?adavky, za?ali potajmu va?it a p?lit r?zn? tru?ky a dryj?ky a zcela z?konit? za?aly vznikat prvn? po??ry.
Tady jen na moment odbo??m.
Leg?ln? vyr?b?n? po?ivatina byla velmi kvalitn?, samoz?ejm? ho?lav?, a tak platila p??sn? pravidla p?i jej?m skladov?n? a manipulaci s n?. Ov?em nedbalci jsou v?dy a v?ude a p?i liknav?m zach?zen? se st?valo, ?e n?kdy sud vybuchl nebo za?al ho?et unikaj?c? mok. O tom m?li mo?nost se p?esv?d?it sta?? ?ekov?, kdy? p?i vz?jemn?m z?polen? s ?esk?mi reky pod Olympem za?al jeden ze sud? p?ipraven?ch k n?sledn? oslav? ho?et. Tento n?dhern? modr?, t?m?? v??n? plam?nek ho??c? laskominy natolik uchv?til star? ?eky, ?e p?i ka?d?ch dal??ch hr?ch pod Olympem zapalovali podobn? ohn?. No, a olympijsk? ohe? byl na sv?t?!
No, to jen tak mimochodem.
Po zp?soben? ?ady men??ch, ale i v?t??ho po??ru, s?hla kmenov? rada k r?zn?m opat?en?m, jak jinak, ne? pomoc? z?kon? boha Suda. A proto?e p?ednost m?ly alternativn? tresty, byli na?i „P??I“ odsouzeni na ur?it? ?as do slu?by proti ohni. Tato slu?ba m?la soub??n? i charakter protialkoholn?ho l??en?, nebo? ve slu?b? nesm?li po??t ani tu pov?stnou kapku. Jen voda, sam? voda, v?ude voda.
Te? bych dal slovo kolegovi Kr?lovi, to je odborn?k na hasi?e. M? je z t? vody ?oufl. Pavlo, jeden Fernet!

Dr. V?clav Kr?l: Moment, je?t? polknu - tak m??eme pokra?ovat.
Skon?ili jste u skupiny „trestanc?“, ?e? Aby byli v?bec n?co platn?, musela z?konit? vzniknout pravidla. Nejenom po??ry nezp?sobovat, ale jim p?edch?zet nebo je likvidovat. Tak vznikl dal?? vyn?lez – HASI?SK? SMYK.
U? prvn? z?sah p?i po??ru star? ?echy nadchl. A kdy? davy ?umil? a zevloun? vid?ly na?e potrestan? poprv? v akci, za?al dav spont?nn? skandovat: „HAS P??I, HAS P??I!“ – a bylo tu prvn? pojmenov?n? nov? profese – HASPI?I. Postupem ?asu se n?zev upravoval a komolil, a? se ust?lil na kone?n?m HASI?I. N?kter?m napraven? haspi??m se tato slu?ba zal?bila natolik, ?e se stali profesion?ln?mi. Aby se ov?em prvn? profesion?ln? jednotka nefl?kala, plnila samoz?ejm? krom? ha?en? i prevenci – m?me tu prvn? preventivn? prohl?dky a kontroly. Op?t se potvrdilo staro?esk? ?slov? UD?LAT KOZLA ZAHRADN?KEM. Rapidn? ubylo ileg?ln?ch pali??, proto?e jejich b?val? kolegov? znali dob?e v?echny jejich f?gle.
„Oh?ov? na??zen?“ boha Suda se d?l zdokonalovala a za?ala vedle profesion?ln?ch hasi?? vznikat nov? polodobrovoln? dru?stva. Ka?d? majitel v?ce jak t?? ch??? musel na sv? n?klady dr?et vlastn? has?c? smyk s pos?dkou. Profesion?lov? byli tak k drobn?j??m po??r?m v soukrom?m sektoru povol?v?ni pouze kdy? dom?c? dru?stvo ohe? evidentn? nezvl?dalo. Zdokonalovala se spolupr?ce a ohla?ov?n? oh?ov?ho nebezpe??. P?vodn? kou?ov? sign?ly se uk?zaly nev?rohodn?, a t?m i nevhodn?, byly tedy nahrazeny akustick?mi. A tak d?le. Pros?m, pane kolego…

Dr. Ji?? Haken: Takov?m z??n?m a bohu?el smutn?m p??kladem dokonal? protipo??rn? taktiky byl po??r Alexandrijsk? knihovny. P?esto?e ?e?t? odborn?ci navrhovali spr?vci knihovny r?zn? zm?ny i materi?ln? a odbornou pomoc, z?stal tento ??edn?k u ??msk?ho zp?sobu ochrany, podle star?ch ?ech? absolutn? nedostate?n?ho, co? se – jak historie uk?zala – krut? vymstilo. Jak jsme zjistili, tyto obrovsk? ?kody a kulturn? katastrofu zp?sobila prachoby?ejn? ??rlivost egyptsk?ho spr?vce. Ten toti? podez??val svou man?elku z d?v?rn?ch pletich s jedn?m z ?esk?ch vladyk? a zarputile odm?tal v?e, co jen na hony zav?n?lo ?e?stv?m. P?esto?e byli ?e?i odm?tnuti, vyhov?li prosb?m prchaj?c?ch prost?ch obyvatel a vyrazili na pomoc ho??c? chudinsk? ?tvrti, kterou tak? uhasili. Na z?chranu knihovny v?ak ji? bylo pozd?.
Jak si m??eme p?e??st na dochovan?ch svitc?ch v egyptsk?m Luxoru – „pohled na mohutn? bojovn?ky s ohn?m s podivn?mi, jim nezn?m?mi povozy, kter? tvo?ily pulzuj?c? ?et?z a? k vod?, naplnil srdce uboh?ch Alexandri?an? ?t?st?m“.
A jak jinak, ?esk? zp?sob protipo??rn? technologie za?ala p?eb?rat ve?ker? vysp?l? kultura sv?ta. Zde nav?c zaznamen?v?me na n?st?nn?ch kresb?ch prvn? kolosmyky – po??rn? smyky opat?en? vzadu mal?mi v?le?ky. Jednalo se p?ev??n? o mobiln? cisterny, kter?mi sta?? ?e?i dopravovali vodu hasi?sk?m smyk?m.




































Kapitola V.




Za??n? se rapidn? ochlazovat, a tak jsme se sna?ili urychlit pr?ce jak to ?lo. Znamenalo to omezen? oddychov?ch n?v?t?v korpulentn? hostinsk? a jej? vyhl??en? kuchyn?, ale jak ??kala moje babi?ka, nedalo se halt nic d?lat. O?istit k?ru, d?lem ofotit, d?lem p?ekreslit ?i opsat a zalo?it. Nad n?kter?mi zvlṻ zaj?mav?mi n?pisy jsme ve?er diskutovali, pokud se tak d? nazvat drkot?n? zubama a m?our?n? o?ima od kou?e z mokr?ho d?eva. Jinak ?lo v?e do beden a dal?? zpracov?v?n? bylo ponech?no na laskav? zap?j?enou teplou pracovnu. U jedn? opravdu velmi zaj?mav? okolnosti (pozd?ji jich bylo podstatn? v?c) jsem si ob?as odsko?il, pokud se tak d? nazvat dr?p?n? do kamenit?ho zarostl?ho kopce, do druh? knihovny. Tou okolnost? byla velmi zaj?mav? perioda, kter? se pravideln? opakovala ka?d?ch plus m?nus 500 let od roku m?nus nev?m dodnes. P?esn?j??, by? jen zat?m velmi stru?n? poznatky jsem si dovolil konzultovat s doktory. Moje kniha odm?n (kter? mus?m pochopiteln? zaplatit) se t?m rozrostla o dal?? dv? lahvinky, ale pevn? v???m, ?e se ??f okot?.
Tak?e s laskav?m svolen?m v?dc? z KO? opravdu zat?m ve zkratce od roku nula plus m?nus 80 let.


Rok O - objeven? se ?ech? na st?edoasijsk?m kontinentu

Rok 500 - p??chod star?ch ?ech? do zem? zasl?ben? – obdob? klidn?ch 500ti let ?ivota podle z?kon? boha Suda

Rok 1000 - rozd?len? ?ech? na pravov?rn? a k?es?any – nau?en? ?ech? vlastnostem, kter? dosud neznali: z?vist, boj o moc, bratrovra?edn? v?lky, paktov?n? s Germ?ny, postupn? p?echod pravov?rn?ch ?ech? do ilegality

Rok 1500 - dosud posledn? pokus obnoven? uct?v?n? boha Suda a jeho z?kon?. Zat?m posledn? vzpoura staro?esk?ch kn??? proti k?es?an?m

Rok 2000 - zde je zat?m plno ot?zek
- je situace na spadnut??
- bl??? se nov? revoluce a n?vrat k z?kon?m star?ch ?ech??
- prosad? se Staro?e?i proto Novo?ech?m?
- ovl?dla germanizace ?echy natolik, ?e ji? neum? sami uva?ovat?
- vzpomenou si ostatn? n?rody, co dobr?ho pro n? sta?? ?e?i ud?lali p?i sv? pouti do zem? zasl?ben??


Budoucnost uk??e, zda se perioda bude opakovat a pokra?ovat.













Fernet a such? d?evo do?lo, kone?n? byl d?n povel k organizovan?mu p?esunu do tepl?ch pozic. Kolikr?t p?jdeme s pln?mi krosnami do ?dol? si netroufnu po??tat. ?, jak se t???m na fantastickou kuchyni a teplo!














Kapitola VI.




Dnes p?i?la ofici?ln? pozv?nka z Ameriky. K tomu i v?tisk NEW HISTORIC – EUROPA. U? se o n?s v? i d?l ne? v Praze. Co k tomu ??ci. Hospodsk? postr?ila kalend??, byl ??zek a i v?no, na kter? jsem u? ani nem?l chu?. Jako obloha kysel? obli?eje m?stn?ch ?tamgast? – ryze ?esk? n?lada. Dokonce i ??f za?al projevovat iniciativu, byl i cel?ch p?t minut jako m?lius, opravdu chyb?l jen ten strome?ek.
Proto?e v?echno platilo zahrani?? a nebyly skoro ??dn? probl?my, tak jsme vyrazili.




Prof. Dr. Jerry Dopivisz
St?tn? universita Carolina
SOUTH CAROLINA – USA

KOCZ – OHRAZENICE
262 23 Jince
SUDr. Kr?l V?clav
SUDr. Haken Jan
SUDr. Haken Ji??
V??en? kolegov?

S.U.Carolina si V?s dovoluje p?izvat na expedici
„ALJA?KA – CZECH 2000“

Z?m?r expedice:
Definitivn? prok?z?n? pobytu a vlivu slovansk?ch kmen? – konkr?tn? ?ech? na americk?m kontinentu v letech 1500 p?.n.l. – 300 n.l.

Ve?ker? doklady a pracovn? literatura v?etn? ofici?ln?ho pozv?n?, potvrzen? o platb? pobytu americkou stranou a v?z je k dispozici u kulturn?ho ata?? Velvyslanectv? USA v Praze.

S ?ctou a pozdravem „B?h Sud“
Dr. J. Dopivisz

P?evzato z NEWS HISTORIC – EUROPA

Zp?sob? expedice Alja?ka 2000 – Czech revoluci v historick?m sv?t??
Sudeton?me?t? historici dr?? protestn? hladovku.
Budou muset historici p?episovat d?jiny?
Jak? hypot?zy p?edlo?ili v?dci z S.U. Carolina a chce je s pomoc? ?esk?ch v?dc? prok?zat?


Prof. Dr. Jerry Dopivisz – st?tn? universita SOUTH CAROLINA:

Hypot?za, ?e v d?vn?ch dob?ch pob?valy slovansk? kmeny, byla prok?z?na ji? d??ve. Nebylo v?ak jist?, kter? z kmen? to p?esn? byl. D?ky zji?t?n? ?esk?ch v?dc? z KOCZ, ?e sta?? ?echov? byli lev?ci a na p?esuny materi?lu pou??vali tzv. „SMYKY“, je jasn?, ?e on?m slovansk?m kmenem na americk?m kontinent? byli pr?v? ?e?i.



INDICIE K HYPOT?ZE

1. Ve v??n? zmrzl? p?d? na Alja?ce byly nalezeny stopy, z nich lev? byla hlub??. Stopy byly po obou stran?ch or?mov?ny rovnob??n?mi r?hami. Nyn? je v?c ne? z?ejm?, ?e tudy pro?li sta?? ?echov? se sv?mi osobn?mi sudy na lev?m rameni a t?hnouc? smyky.
2. V?echny stopy sm??uj? ven na z?pad z kontinentu do Beringovy ??iny a datuj? se v rozmez? 500 let p?.n.l. a? 300 n.l. Je z?ejm?, ?e v tomto obdob? opustily ?esk? kmeny Ameriku.
3. Vliv star? ?esk? kultury a n?bo?enstv? je dodnes p?etrv?vaj?c? – nap?. na ?zem? USA ho vid?me v pon?kud poangli?t?n?m n?zvu n?kter?ch st?t?. Jedn? se o SOUTH DAKOTA a SOUTH CAROLINA. Je z?ejm?, ?e se tyto st?ty samoz?ejm? p?vodn? naz?valy SUD DAKOTA resp. KAROL?NA.



P?evzato z NEWS HISTORIC – EUROPA



* Beringova ??ina je vlastn? Sudova.
* Je biblick? p??b?h Moj???e, ?id? a Such?ho mo?e pouze opis star?ch ?esk?ch kronik a cestopis??
* Jak? dal?? sv?dectv? vydaj? nalezen? hroby pravd?podobn? ?esk?ho kn?ze a jeho rodiny, kte?? evidentn? zmrzli?
* Jak? tajemstv? skr?v? osamocen? hrob ?esk?ho v?le?n?ka s podivn?mi zbran?mi?
* Kdo byl vlastn? vl?dce ?i?hoj, o kter?m se p??e na d?ev?n?ch tabulk?ch nalezen?ch u zmrzl?ho kn?ze?
* Kdo byl vladyka ?atka?
* Vedouc? expedice Alja?ka Czech – 2000 prof. Dopivicz lakonicky odpov?d?:

NED?LEJME P?ED?ASN? Z?V?RY
– ZAT?M NO COMENT.



















Kapitola VII.




Vr?tili jsme se akor?t. Z roz?haven?ch mexick?ch pl?n?, kde jsme nakonec ukon?ili prvn? expedici, do p?ijateln?ch kv?tnov?ch dn? u n?s. Jak j? se t??il na klob?su a pivo! Aklimatizace na Fernet a zm?nu ?asu prob?hla velmi dob?e, an?to jsme museli do „knihovny“ a hledat. Z?had se vyrojilo obstojn?, hypot?z je?t? v?c. Rodinn? z?zem? se posunula z bodu mrazu o p?r stup?? nahoru d?ky prof. Dopiviszovi, kter? za na?imi z?dy pozval rodiny p?n? doktor? na dovolenou. Pochopiteln? vy??oural existenci t? d?my, co je hluch? k m?m nab?dk?m k s?atku (i kdy? se j? te? sluch pomalu vrac?).
Proto?e n?klad novin za?al klesat, a t?m ?m?rn? klesal i zbytek vlas? na ??fov? hlav?, ale i dotace v?zkumu, bylo z?hodno za??t s dal??m publikov?n?m.
Tak tedy s chut? do toho!




























P?evzato z „Neklidn? venkov“
resp. z NEWS HISTORIC



* Beringova ??ina je vlastn? Sudova.
* Je biblick? p??b?h ?id?, Moj???e a Such?ho mo?e pouze opis star?ch ?esk?ch cestopis??


N.V. Pane doktore, kolik ?prochu je na t?ch bombastick?ch titulc?ch?

J.H. Jedn?m z mnoha dosud p?e?ten?ch z?pis? z brdsk?ch archiv? je cestopis o odchodu ?ech? z Alja?ky. Probl?mem bylo, ?e ?vodn? ??st cestopisu byla p?edlab?na (patrn? vliv k?es?ansk? cenzury) a teprve slo?it?mi metodami spr?vn? rozlu?t?na. Samoz?ejm? n?m pomohl n?lez zmrzl?ch desti?ek s t?mto cestopisem – vlastn? pouh?mi fragmenty, ale to n?m sta?ilo. Abychom to neprotahovali, podle p?vodn?ch z?pis? byla cesta z Alja?ky vlastn? ?t?kem. Cel? tento exodus je datov?n okolo roku m?nus 500 p?.n.l. za vl?dy vl?dce ?i?moje. V t?to dob? opustily ?esk? rody pohostinn? Maye a p?es planinu Nazca t?hli d?l na sever kontinentu. Zaj?mavou skute?nost? je, ?e obvykle se ?e?i v nov?ch kraj?ch zdr?ovali del?? dobu, ale ?zem?mi Indi?n? a pozd?ji i Eskym?k? proch?zeli jakoby bez zast?vky. P???inou – tedy hlavn? p???inou – byl pr?zkumn? p?edvoj star?ch ?ech? veden? vladykou ?atkou. Tento p?edvoj obvykle rekrutovan? ze zku?en?ch bojovn?k? trp?l akutn?m nedostatkem ?en. A tak st?le nadr?en? vladyka ?atka se svou dru?inou se stal postrachem t?p? a pozd?ji i igl? v cel?m okol? le?en? ?ech?. Kdy? po ?ase eskym?ck? ?eny za?aly odm?tat sv? mu?e, do?la Eskym?k?m trp?livost. Podl?mi intrikami dos?hli spojenectv? s podobn? posti?en?mi Indi?ny a ?echy napadli. Ti chca-nechca museli uznat sv? pozice za neudr?iteln? a dali se na ?stup na severoz?pad do jin?ch kraj?. Proviniv?? se p?edvoj byl postaven p?ed soud vl?dce ?i?moje. Ten vy?kl ortel – „Jd?te? d?l suchou nohou do m?st slunce odpo?inku a cestu brat??m sv?m zna?te.“ A tak pod op?tn?m veden?m te? u? modern? ?e?eno trestn? rota vyrazila na z?pad. Za hust? mlhy a sn??en? opustili ?echov? b?ehy Alja?ky a ?li suchou nohou nezn?mo kam. A tak st?le v?ce se oz?valo mlhou vol?n? – Kam ?atko, kam? Tam – odpov?dal vladyka a ?el neust?le vp?ed - vyz?vaje boha Suda o slitov?n?. Ten vysly?el p??n? jeho a ostatn?ch ?ech? a ti dorazili na novou pevninu suchou nohou. Vojska Indi?n? a Eskym?k? se zalekla cesty do nezn?ma a nav?c po probo?en? se do chladn?ch vln couvla. Posledn? z ?ech? doraziv?? do nov?ho le?en? je?t? setrva?n? volal: Kam – ?atko?
A tak to z?stalo – pojmenov?n? nov? zem? bylo na sv?t?. KAM?ATKA.

V.K. Odtud v poklusu sm??ovali k jihoz?padu do zakarpatsk?ch step?, kam dosp?li kolem roku O. Zde vlastn? nastalo takov? shroma?di?t? slovansk?ch kmen? pod metodick?m veden?m star?ch ?ech?. Samoz?ejm? vliv ?esk? kultury na asijsk? kontinent byl obrovsk?. Parabolick? zp?sob pochodu sm?r JIH – SEVER – Z?PAD umo?nil poznat celou Asii.

Ji.H. U? jenom n?zev st?tnosti – GOSUDARSTVO sv?d?? o vlivu star?ch ?ech? v severn? Asii.

























P?evzato z NEWS HISTORIC



· Tajemstv? hrobu ?esk?ho bojovn?ka odhaleno?
· Byly tajemn? zbran? vlastn? ?esk? sportovn? n??in??
· St?li sta?? ?echov? u zrodu zimn?ch sport??
· Nejnov?j?? v?zkumy potvrzuj?, ?e ANO!























P?evzato z „Neklidn? venkov“


Dal??m z mnoha objev? ?esk?ch v?dc? na expedici Alja?ka Czech – 2000 je bezesporu unik?tn? n?lez tzv. PIDISMYK? se slo?it?mi ?chyty na nohy. Tyto p?edch?dci ly?? byly nalezeny ve v??n? zmrzl? p?d? na Alja?ce upnut? na zbytc?ch kostry ?esk?ho v?le?n?ka.
Bli??? n?m objasnilo dal?? posezen? u k?vy s Dr. Janem Hakenem na t?ma „Zimn? sporty a sta?? ?e?i“.

N.V. Pane doktore, nen? to pon?kud p?ita?en? za vlasy?

J.H. Kdepak, to je n?dhern? u?esan? p??inka. Sice p?vodn? p?edpoklad americk?ch koleg?, ?e se jedn? o z?hadn? zbran?, n?s zasko?il, ale jen na chv?li. ?e o zbran? nejde, to bylo do o?? bij?c?. Ty zvl??tn? ?chyty na nohy a cel? konstrukce – to by museli bojovat nohama. A na sn?hu? Blbost na entou, ?e jo? Pardon, nechci urazit kolegy, samoz?ejm?. Jak jsme ji? poznali, v dob? velk?ho pochodu p?edsunut? hl?dky, nemaje vlastn? zdroj, ob??ast?ovali eskym?ck? ?eny. V?t?inou museli potom ?e?i prchat p?ed zu?iv?mi ??rliv?mi Eskym?ky (viz. n?lez bojovn?ka, kter? to odsk?kal). Proto?e pohyb ve sn?hu byl obt??n? a i se sn??nicemi pomal?, do?lo zcela z?konit? k vyn?lezu pidismyk? pro jednotlivce. Pohyb bojovn?k? se zrychlil a skupiny ochr?nc? kolony byly mobiln?j??. To by ale nebyli ?e?i, aby – jak d??ve ?e?eno – t?to schopnosti nevyu?ili i jinak.
Mimochodem, v?imli jste si, ?e p?vodn? staro?esk? pojmenov?n? pidismyky se za stalet? zkomolilo na pouh? „ski“?
Proto?e j?zda na pidismyku byla nelehk?, musela se tr?novat. A sout??ivost a hravost star?ch ?ech? byla v?ce ne? zn?m?, v?dy se sout??ilo o n?co. A pochopiteln? pod patronac? boha Suda – a m?me tady zimn? Sudovy hry – sout??e slo?en? z n?kolika discipl?n. Krom? klasick?ch discipl?n (jako b?h, skoky, slalom, biatlon) zaniklo a nyn? se znovu objevuje krasoly?ov?n?, smykotlon (j?zda s bojov?mi smyky), ?tafetosmyk a biatlon-combi (j?zda na ly??ch a st?elba z luku a nav?c z praku). V?dy? i j?zda na san?ch ?i bobech jen kop?ruje star? ?esk? sporty.








































Kapitola VIII.



Trojit? vid?n? a miliardy kova??k? dob?vaj?c?ch se z m? hlavy ven za??n? pomalu mizet. P?edev??rem jsme se lou?ili se SUDr. Kr?lem, kter? odj??d? do Caroliny p?edn??et na St?tn? universitu a z?rove? vytvo?it nov? speci?ln? t?m, kter? m? na americk?ch kontinentech pokra?ovat v na?? pr?ci. Zn?m? lik?rce v Plzni jsme minim?ln? zdvojn?sobili z?kladn? jm?n?.
Dnes p?ivedl Dr. Jan Haken mezi n?s sv?ho syna Tom??e, kter? m? Dr. Kr?le zat?m nahradit.
?e se mlad? stal ob?t? z?kona boha Suda o alternativn?ch trestech, m? napadlo p?i vyh?bav?ch odpov?d?ch otce, kter? huhlal n?co o p?er?st?n? p?es hlavu, a „a? je pacholek aspo? trochu po mn?“. No, podle toho, jak do Tom??e spadly t?i fernety, nen? vid?t moc rozd?l?.
Proto?e ??f, kter? se samoz?ejm? rozlu?ky z??astnil, zat?m nebere telefon, m?m klid.
Hlavn? aby mu, a? ho zvedne, vydr?elo to jeho „vy jste m? kluci zlat?!“ Podle v?platn? p?sky nejsem ani olov?n?.
Z?rove? s Dr. Kr?lem se s n?mi lou?ila hostinsk? Pavla, ona typick? p?edstavitelka spr?vn?ch proporc?, o kter?ch jeden z p?n? doktor? ??k? s oblibou: „po??dn? prdel, z?klad rodinn?ho ?t?st?“.
Sbaleno m?me, ale na?e ??ly p?epln?n? ?istou krv? odm?taj? t?lo rozpohybovat.
No dob?e, d?me jednoho a jde se.









P?evzato z „Neklidn? venkov“



STA?? ?ECHOV? a DIVADLO



D?ky brdsk?m dlabanc?m zji??ujeme, ?e nade v?? pochybnost maj? sta?? ?echov? dal?? prim?t. Vznik divadeln?ch p?edstaven? v?eho druhu. Sv?t m??e op?t ?asnout nad dokonalost? z?kon? boha Suda a star?ch ?ech?. Pr?v? v on?ch z?konech m? sv?j p?vod r?en? „NEZNALOST Z?KONA NEOMLOUV?!“
Mimochodem, toto r?en? je na prvn?m m?st? Dvacatera boha Suda.
A pr?v? ono bylo prap?vodem vzniku divadla.
Divadlo vzniklo z ve?ejn?ch zased?n? rady star??ch, soudn?ch p?el??en? ?i jin?ch shrom??d?n? v centru ?esk?ho spole?enstv?.
Jakou spojitost maj? zased?n? s divadlem?



?t?te dal?? exkluzivn? rozhovor s ?esk?mi v?dci.

?t?te „Neklidn? venkov“!


Dr. J.V. Hakr?l








P?evzato z „Neklidn? venkov“


· Dlabance z brdsk?ch prales? vyd?vaj? dal?? sv?dectv? o genialit? star?ch ?ech?
· Sta?? ?echov? u kol?bky sv?tov? kultury
· Objeveny nejstar?? sc?n??e na sv?t?
· Slovo DIVADLO ryze ?esk?ho p?vodu


?t?te „Neklidn? venkov“!



Neklidn? venkov: Pane doktore, co jste z dal??ch dlabanc? vy?etli nov?ho?

SUDr. Haken Jan: V?te, pane redaktore, je nad slunce jasn?j??, ?e divadlo jako takov? vzniklo z ve?ejn?ch zased?n? rady star??ch, z jedn?n? soudn?ho dvora a dal??ch instituc? v centru ?esk?ho spole?enstv?. U star?ch ?ech? byla jak?koliv zased?n?, dalo by se ??ci st?tn?ch org?n?, absolutn? povinn? pro ve?kerou populaci. Z?kony boha Suda platily pro v?echny bez v?jimky stejn? a tak p??tomn?, modern? ?e?eno div?ci, m?li pr?vo kontrolovat jejich absolutn? dodr?ov?n?.

SUDr. Haken Ji??: A proto?e z?kony, jak ?ekl pan kolega, platily pro v?echny, bylo nutno s ka?d?m takov?m zased?n?m sezn?mit v?echny – modern? ?e?eno – ob?any ?esk?ho spole?enstv? hl?s?c?mi se k z?kon?m boha Suda. U star?ch ?ech? v podstat? neexistovala v?ta – „j? nev?d?l, j? netu?il…“ Prost? neznalost z?kon? a jejich praktick?ho vyu?it? neomlouvala.




Dr. Haken Jan: No, a proto byl z ka?d?ho zased?n? po??zen doslovn? z?pis v?etn? „?kleb?, posunk? a pohyb?“, a skupiny zvl??tn?ch posl? – dnes by se ?eklo mluv??ch – musela podle t?chto „sc?n???“ do sebemen??ho detailu tato zased?n? p?edv?d?t i t?m nejvzd?len?j??m skupin?m ob?an? ?esk?ho spole?enstv?, kter? bylo rozeseto po cel?m sv?t?. A tak ?echov? p?i sv? pouti do zem? zasl?ben? prakticky po cel? planet? zanech?vali v mysl?ch ostatn?ch domorod?ch kmen? vzpom?nky na tato prvn? divadla. Tyto kmeny se pozd?ji sna?ily tuto ?innost kop?rovat, ov?em s texty vymy?len?mi a mnohdy nic ne??kaj?c?mi.
Je zcela logick?, ?e t?chto soubor? „mluv??ch“ vznikla cel? ?ada. N?kdy takov?to soubor obj??d?l po cel?m sv?t? od ?ech? k ?ech?m i des?tky let. Proto byli za t?mito vzd?len?mi soubory pos?l?ni sp??n? poslov? s dal??mi „sc?n??i“, a tak m?la ka?d? skupina v reperto?ru i n?kolik p?edstaven?.

Dr. Haken Ji??: Spole?ensk? hry a pozd?ji komedie vznikaly ze zased?n? rad star??ch a pozd?ji parlament?, a ze soudn?ch p?el??en? vznikly trag?die. Pozoruhodn? je, ?e v nich hlavn? roli hr?valy ?eny, co? u divadel jin?ch n?rod? a? do st?edov?ku nebylo mysliteln?.
Obl?ben?m zpest?en?m a hlavn? i tah?kem bylo na z?v?r produkce povinn? ve?ejn? uzn?v?n? mlad?ch d?vek za sexu zp?sobil?. Povinn? ve?ejn? proto, aby se nikdo nevymlouval, ?e „j? nev?d?l, j? netu?il…“
Samoz?ejm? se tyto z?v?ry her ve vzd?len?j??ch oblastech upravovaly na m?stn? podm?nky a v?dy byly uzn?v?ny d?vky m?stn?. Proto herec p?edstavuj?c? vl?dce musel m?t stejnou plochu lev? dlan? a v?sadn? povolen? – glejt – samotn?ho vl?dce. Pozd?ji byl do t?to role obsazov?n jmenovan? „st?tn? ??edn?k“ s p?edepsanou pravomoc? ud?lovat certifik?t zp?sobilosti. Bohu?el, zde se setk?v?me s prvn?mi p??pady v?ci star?m ?ech?m dosud nezn?m?: s korupc?. Tato povahov? vlastnost jin?ch kmen? byla na?t?st? ihned v z?rodku zlikvidov?na – jak jinak, ne? alternativn?mi tresty.
Nav?c, a to je rovn?? zaj?mav?, musel ka?d? soubor po n?vratu do centra ka?dou hru p?ehr?t p?ed komis? dozorc?, kter? posoudila, zda nedo?lo k odchylk?m od p?vodn?ho textu.

NV: Ale to zav?n? byrokraci?, nezd? se v?m?

JH: Zdaleka ne. „D?v??uj ale prov??uj“ – ??k? druh? z Dvacatera boha Suda. V?te, z nalezen?ch sc?n??? je patrn?, ?e jsou op?t siln? nad?asov?. Po d?kladn?m p?episu by tyto „hry“ jist? zaplnily hledi?t? k prasknut?. A nejen u n?s.

NV: A co to divadlo, pane doktore?

JH: Vy jste nedo?kav? jak prvni?ka, redaktore. U? k tomu sm??uju.
D?ky posledn?mu jedn?n? se ust?lilo i pojmenov?n? cel?ho p?edstaven?. Toto jedn?n? bylo v?dy v programu ozna?eno D?VA-DLA?. Ve velk? ??sti spole?enstv? se d?v?m ??kalo DIVA, co? bylo zkr?cen? „d?vka“. Prodlou?en? D?VA m?lo a m? trochu jin? v?znam. Tak vzniklo DIVA-DLA?. Postupem ?asu se z hovorov?ho slangu vytratilo „?“. Kolega Kr?l ve sv? teorii tvrd?, ?e ono „?“ zmizelo proto, ?e skute?n? mnohdy sexuchtiv? d?vky p?i kontrole nem?ly ani to pov?stn? „?“, a t?m bylo dop?edu vypu?t?no zklam?n? p??tomn?ch mu??.
No, a to jsme u? u DIVA-DLA, kter??to dvouslov? bylo spojeno v jedno slovo. Pozd?ji „divadlo“ - v jednotn?m ??sle – je ryze staro?esk? slovo.

NV: P?ni dokto?i, d?kuji za rozhovor.


J.V. Hakr?l


















Kapitola IX.

S nov?m jarem p?i?la i nov? hostinsk? – ?pln? odporuj?c? teorii jednoho z p?n? doktor? o rodinn?m ?t?st?.
Zuzanka je mal?, blon?at? a huben? stvo?en? s cul?kama nad modr?ma o?ima. To je jedin? zm?na v na?em ?to?i?ti. Ostatn? z?stalo po staru. Hlavn? je, ?e byla n?le?it? pou?ena o „t?ch ?tyrech“.
Je pravda, ?e jsme v?ichni prod?lali ??ste?n? protialkoholn? l??en? spojen? s pravideln?m myt?m a r?znorodou stravou. M?li jsme zimn? pauzu.
Na m?j dotaz o p?es?asech odv?til ??f n?co o dob?e placen?ch turistech a voprskl?ch skaut?c?ch. A tak na rozd?l od m?ch rodinami uchv?cen?ch koleg? jsem m?s?c v redakci plodil v?levy kdo s k?m a kde a za kolik a pro?.
Z?kladn? t?bor se za?al plnit pot?ebn?m materi?lem, my klob?sama a fernetem, jen Zuzanka po n?s striktn? vy?adovala p?esn? term?ny, kdy jako ji hodl?me zas p?ij?t vychlastat, an?to m?stn? pak t?i dny ?vou, ?e na n? nezbylo.
A tak hore do hory chlapci a makat.
Jo, bacha – dostal jsem auto!













P?evzato z „Neklidn? venkov“

Perfektn? funguj?c? ekonomika – z?klad ka?d?ho spole?ensk?ho uskupen? – nav?c o?et?ena dokonal?mi z?kony boha Suda, to byla u star?ch ?ech? samoz?ejmost. Mnoh? n?rody, kter? ji zpo??tku kop?rovaly, doplatily na neznalost ?esk?ch z?kon?, vliv rozr?staj?c?ho se materialismu, t??dn?ho kastov?n? a dal??ch negativn?ch jev?.
Geni?ln? syst?m hospoda?en? se u nich zhroutil pod lavinou nebezpe?n?ch jev? – star?m ?ech?m absolutn? nezn?m?ch – jako je z?vist, korupce, chamtivost atd.
Mistrn? zvl?dnut? syst?m tzv. „SUDOVIZACE“, v podstat? zbaven? se nev?hodn?ch „st?tn?ch firem“ v dob?, kdy se u n?s ??rkou proh?n?ly tlupy lovc? mamut?, dodnes nikdo nedok?zal znovurealizovat.
Kdyby se celosv?tov? st?tn? org?ny ??dily p??sn?mi pravidly star?ch ?ech?, vzkv?talo by sv?tov? hospod??stv? jak rajsk? zahrada. Dokonal? ekonomick? kolob?h star?ch ?ech? se d? nainstalovat jen kdy? jsou p?ijata i dokonal? pravidla bez vedlej??ch z?jm?.


P???t?:

STA?? ?ECHOV? a PRIVATIZACE
Dal?? exkluzivn? rozhovor z brdsk?ch prales?




?t?te „Neklidn? venkov“


J.V. Hakr?l






Na m?j dotaz, o kom je ?e?, kdy? Dr. Ji?? prohl?sil, ?e „je blbej jak ?toudev“, mi bylo nekompromisn? p?istr?eno zrc?tko se slovy: „jak patrona slepej snad nejsi!“
Pravda je takov?, ?e opisov?n? dlabanc? mi sice ?lo, ale absolutn? jsem nech?pal jejich smysl. Mlad? Tom?? na tom nebyl o nic l?p, ale v?raz „?toudve“ v obli?eji dovedl dob?e maskovat. A? jsem se sna?il jako bl?zen pochopit co mi vysv?tluj?, byl jsem op?t p?irovn?n k s?v? v p?tivaje?n?ch t?stovin?ch. A kdy? se ozvalo „dob?e, tak pot?et?“, vzpomn?l jsem si na lstiv?ho Odyssea a ?ekl, ?e mi dopsala tu?ka a vybily se baterky v diktafonu.
P?esto?e tu nebyla ta varuj?c? b?ba z Tr?je, mou lest prokoukli hned se slovy - „Dob?e, bal?me a jde se dom?.“
Sakra, a Zuzanku jsme pochopiteln? nevarovali.























P?evzato z „Neklidn? venkov“



STA?? ?ECHOV? a PRIVATIZACE


· Dokonal? ekonomika star?ch ?ech?
· Podpora zisk? podporovala dan?
· Dokonal? ekonomick? kolob?h dotv??el dokonalou civilizaci
· ?ed? ekonomika – u star?ch ?ech? pojem nezn?m?


Z brdsk?ch prales? pouze pro „Neklidn? venkov“!


NV: Pane doktore, d? se v?bec mluvit o n?jak? ekonomice v dob? p?ed tis?ci lety?

SUDr. Jan Haken: O ekonomice, mil? redaktore, u star?ch ?ech? se pochopiteln? mluvit d? a nav?c pouze v superlativech. Z?klad t?to ekonomiky tvo?ily pochopiteln? z?kony boha Suda o dan?ch a n?kter? dal??. T?m je jasn?, ?e ji? v dob? p?edkamenn? tu byla civilizace s perfektn? p?sob?c?m syst?mem M? D?TI – DAL.
U star?ch ?ech?, kde perfektn? fungovaly p?edch?dci dne?n?ch finan?n?ch ??ad? (pro tupouny „ber??k?“), byl ekonomick? kolob?h absolutn? perfektn?. V?te, sta?? ?echov? si velmi z?hy uv?domili, ?e jak?koliv „st?tn? podnik“, kter? - by? pod sebelep??m ??edn?kem – nevyn??el tolik, aby byl pro spole?nost v?hodn?, mus? b?t (po na?em) zprivatizov?n. T?m se zbavili nevyd?l?vaj?c? a t?m nev?hodn? „firmy“, kterou zdarma p?evedli do „soukrom?ho“ sektoru – na ?lena vl?dnouc?ho rodu na p??slu?n?m hradi?ti.

NV: No a co to obn??elo v praxi, pane doktore?

Ji?? Haken: No co, ten vladyka musel odevzd?vat p?edepsan? dan? a finan?n? kolob?h se znovu rozb?hl. Kouk?m, ?e tady se kolob?h zastavil - synov?e, b?? zap?sobit sv?m ?armem na hospodskou. Kde jsem skon?il…, popsan? je p??klad z hradi?t? Jesenice (dne?n? Rakousko-Slovinsk? pomez? – pozn.aut.). Tehdy si vedouc? ??edn?k – provozovatel ve?ejn? ch??e s hernou st??oval na nez?jem mu?? o v?hern? sudy s od?vodn?n?m, ?e jedna vdova, maj?c n?rok na obsazen? sudu, zp?sobila neb?vale sebevra?d a t?m klesaj?c? n?v?t?vnost herny na minimum. S n?v?t?vnost? pochopiteln? klesly tr?by. Nev?hodn? ch??e byla zasudov?na – chcete-li zprivatizov?na, a majitel, a? nerad, musel vdovu obhospoda?it s?m.
Provoz ch??e se pot? obnovil ke spokojenosti bern?ho vladyky.
Podobn? na tom byly i jin? provozovny.

Jan Haken: N?kdy privatiza?n? komise, by? podle z?kona, ale p?ece jen ?kodolib?, p?edala skom?raj?c? provozovnu „Na v?ky v?k?v darem“. Pozor: pod p??m?m dohledem centra – „st?tn?ch ??edn?k?“, nebo chcete-li „st?tn?ch podnik?“ z?stali v?robci medoviny, posl?ze dal??ch n?poj? (piva v Egypt? a Mezopot?mii, v?na v ?ecku a lavorovice u v?chodn?ch soused?). V?roba alkoholu byla p??sn? sledovan?, nebo? tento byl na p??d?l.
D?le to byly ?pit?ly v?etn? ?aman? a bern? ??ady. Dal?? v?robou pod p??sn?m st?tn?m dohledem byla v?roba zbran?, o kter? byl v?ude, kudy ?echov? pro?li, obrovsk? z?jem.
Zkr?tka a dob?e, privatizov?ny byly hlavn? „provozy pro st?tn? pokladnu nev?hodn?“. Pochopil?

NV: Pochopil zcela skoro jasn?, pane doktore. Moment – r?d bych trochu odbo?il – jak to bylo s alkoholem v hospod?ch? Co kdy? tam n?kdo ?ekl jako tady „Zuzanko, je?t? jednou dokola“? Je???marj?, j? to myslel obrazn?, jako dotaz. No dob?e, zp?tky to l?t nebudeme.

Jan H: Spr?vn? objedn?vka a spr?vn? dotaz, redaktore. V?te, ony hospody, jak je zn?me te?, ani vlastn? nebyly. Byly jen ve?ejn? ch??e v?t?inou s hernami a tam chod?vali sta?? ?e?i u? nabuzen? z domova. Pochopiteln? tam chodili za jin?m ??elem ne? si ni?it j?tra. Ale i tak pamatovaly z?kony boha Suda na p??pady, kdy trocha medoviny byla t?eba. Ono kdy? si nap??klad vyt?hnete z v?hern?ho sudu n?jakou starou ra?pli (Dobr? den, pan? Novotn?, ne nic – o v?s nemluv?me), tak si mus?te n?jak zvednou nejen sebev?dom?. Pro takov? podobn? p??pady si mohl onen ne??astn?k koupit jednu bo?? m?ru m edoviny – ov?em za p?kn? pen?ze.
Jinak se mohly konzumovat lehk? lihuprost? n?poje jako t?eba bezinkov? lik?rek, malinov? ?i ??pkov? v?no a podobn?.

NV: No a co t?eba n?poje d?lan? na?erno nebo pan?ovan? jako v sou?asn?ch hospod?ch?

Ji?? H: No to si ka?d? provozovatel rychle rozmyslel. Jednak se to poznalo skoro hned, jednak i to pit? bylo hl?dan?. V podstat? ka?d? n?v?t?vn?k m?l svou konzumkartu. Ten kdo pil nad limit, mazal k hasi??m a hostinsk? d?lal nosi?e vody tamt??. A ut?kaly mu k?efty a kde pak ul?t na dan?? I mezi otroky bylo dost b?val?ch hostinsk?ch.

Jan H: Vra?me se k privatizaci. V?te, cel? privatiza?n? syst?m nav?c neochuzoval „st?tn? pokladnu“ o mzdy ??edn?k? ?i jak chcete – „st?tn?ch zam?stnanc?“. ??m v?ce v?robn?ch prost?edk? m?li na starost poctiv? plat?c? da?ov? poplatn?ci, t?m spole?enstv? v?ce vzkv?talo. No a na z?v?r; dne?n? modern? syst?m na?ich z?padn?ch soused? – ?ed? ekonomika – ani existovat nemohl.

NV: D?kuji za rozhovor, pane doktore, nemohl byste m? zalo?it?