Zpět na seznam

Co když je to všechno jinak?
12.04.2005

dotaz Hopsislava Zrzavého

Velectěná paní Mgr. Kudláková,

v jednom z minulých příspěvků jste vylíčila velmi komplexně problematiku sexu na letišti a jeho následných vlivů na výkony parašutistů při seskocích, Budiž Vám za to čest a sláva.
Po několikerém pečlivém a podrobném prostudování uvedeného příspěvku jsem za pomoci Slovníku cizích slov, Psychologie pro střední školy, Naučného slovníku, Patologie, Farmakologického slovníku, Katalogu ortopedických pomůcek a několika výtisků Mateřídoušky zjistil, že špatný sex má za následek špatný výkon(para).
ALE CO KDYŽ JE TO VŠECHNO JINAK?
Nemůže být kvalitní výkon v parašutistických disciplínách pouze výsledkem kompenzačního chování (tréninku para) z důvodů nízké kvality nebo kvantity sexu?
Viz příloha
Budu Vám vděčen za Váš vysoce odborný a fundovaný náhled na danou tematiku a zůstávám s pozdravem

Za rozvoj a rozkvět naší paragánské obce

Hopsislav Zrzavý
prononsovaný pivolog

PS: eště, že skáču málo, skáču nerad, skáču blbě
PSS: účet k proplacení za výše uvedenou naučnou literaturu přikládám


Příloha :












Vážený pane Hopsislave,

Váš dotaz mě velmi překvapil, zejména briskní formulací a na prononsovaného (škoda, že nevím, co to je) pivologa (to vím, co je) odbornou fundovaností. Výběr literatury je známkou Vašeho širokého rozhledu, jen bych ho doplnila o nové vydání výběru z díla markýze de Sade. Na druhou stranu většinu z uvedené literatury zcela nahradí odpovědní rubrika pro děti a pubescenty v časopisu Bravo. Všichni sexuologové se z ní mají co učit, i když někdy jsou pro ně některé dotazy příliš ostré.

K Vašemu námětu :

Pochopitelně máte pravdu, může to být nazíráno i takto.Kauzalita sexuálního chování a sportovních výkonů parašutistů je jistě cirkulární, nikoli jednosměrná, a tyto dvě činnosti se ovlivňují jak ve smyslu pozitivním, tak negativním. Tvrdit, že špatný skokan je automaticky špatný milenec nebo naopak by bylo matení veřejnosti. Lidské motivační faktory jsou velmi různorodé a propletené. Nemůžeme tím pádem ale ani za jediný správný názor vydávat to, že když někdo skáče málo, nerad a blbě, že je tím pádem sexuálně nadprůměrně zdatný – i když připouštím, že tato Vaše projekce mě osobně velmi zaujala (někdy si o tom popovídáme).

Ostatně právě skrzevá vyjasnění této problematiky jsem v onom Vámi zmíněném článku navrhla na tuto sezónu výzkum – dotazníky pro vysmýkané ohledně jejich sex. chování. Pod vlivem Vašeho námětu přemýšlím změnit koncepci výzkumného projektu z pouhého vyplnění dotazníku (což je značně nespolehlivé) na částečně kontrolovaný kvalitativní experiment. Detaily vypiluji.


Pokud hovoříme o kompenzacích, musíme uvést i jiné Ego – obranné mechanismy, které, jak již z termínu vyplývá, slouží k ochraně vnitřní rovnováhy a pocitu vlastní hodnoty. Tyto pocity snižuje úzkost při neúspěchu, selhání či nenaplňování původních potřeb. Budeme ilustrovat na příkladech :

Kompenzace – pocity nedostatečnosti v jedné oblasti se nahradí vysokou angažovaností v oblasti jiné (tato náhrada pochopitelně není vzhledem k původní frustraci plnohodnotná).
- o kompenzacích jsme již hovořili a ještě budeme.

Fixace – neúspěšný parašutista tvrdohlavě lpí na této činnosti, i když skáče blbě, pokaždé se vysmýká, opakovaně si způsobí zranění, trvá na svém způsobu této činnosti, i když ví, že to dělá špatně.





( podle Vaší teorie, pane Hopsislave, jste zřejmě jediní, komu zcela uspokojivě funguje sexuální oblast, jinou fotku někoho po vysmýkání nebo alespoň na zemi jsem nenašla, blahopřeji)

Identifikace – parašutista zvyšuje pocity své hodnoty napodobováním svého instruktora a přejímá za své i jeho názory a hodnoty, napodobuje jeho chování, což může vést k tomu, že kolikrát opakuje jeho fráze a postoje, aniž by vlastně věděl, o čem mluví.

Přemístění – agrese či požadavek na naplnění potřeby jsou přeneseny na náhradní objekt, které s původní frustrací nemají vztah. Tím se dosáhne minimálně vyventilování tenze.





(obrázek je pouze ilustrativní, jednak víme, že u Janíka je otázka pohlaví sexuálního objektu podružná, a Virník měl narozeniny)


Útěk do fantazie – parašutista si bez ohledu na realitu díky fantazijnímu prožívání a dennímu snění sám sebe prožívá jako skvělého, úspěšného a neodolatelného.








Nevím, nakolik by vyjasnění otázky kompenzací pomohl klasický freudovský přístup, který v mnohých situacích výrazně napoví, byť proti jeho přílišné jednostrannosti (sex. pud a jeho uspokojení jako prakt. jediný zdroj libida a tím pádem psychické energie) jsou dnes mnohé námitky. Ale vzhledem k tomu, že účel světí prostředky, na námitky nebudeme brát ohled. Strýček Freud by se jistě ubíral směrem odhalování kompenzačních atributů a jejich výraznosti a velikosti ve smyslu přímé úměry ke komplexům a sexuální frustraci.Tedy čím víc, tím víc. Tím narážíme na malý problém.

Lze říci, že čím větší padák, tím větší komplex? Myslím, že ne. Budeme muset k velikosti také přidat faktor rychlosti. A tady se nám problém trochu rozdvojí, budeme-li uvažovat v přímé symbolice zacházení s padákem a sexuálním chováním.

Někteří dávají přednost padáku většímu, který je sice pomalejší, ale výrazně přesnější, což se jeví výhodné. Parašutista se snaží dopadnout na předem určené místo, v ideálním případě o velmi malém rozměru, cestu dolů si déle užívá, pomalu a s rozvahou manipuluje s padákem vzhledem k vytčenému cílovému úkonu. Analogické sexuální chování je jasné.
Padáky rychlé jsou menší, ale pěkně šustí. O přesnosti bych zde příliš nehovořila, pár metrů sem – tam žádná míra, ale o přesnost v tomto případě nejde, jde právě o to, užít si rychlost, obratnost a schopnost okamžitého reagování na nenadálé situace. I relativně větší předpoklad vysmýkání (oproti většímu padáku) a tím pádem nebezpečí a jeho překonávání dělá své. I v tento případ si jistě umíte představit jako sexuální symboliku.

A to jsme ještě nemluvili o záložním padáku. Případ selhání hlavního zdroje, potřebného k saturování potřeb se briskně nahradí zdrojem náhradním, který není tak kvalitní, ale situaci zachrání. Zkušený parašutista, stejně jako zkušený milenec pozná pravou chvíli, kdy již není na místě za každou cenu trvat na tom, že tohle musí jít a zvolí náhradní řešení i za cenu posměchu, litování či nevhodných poznámek – tyto následky značně eliminuje bílá barva záložních padáků, která znamená jednak kapitulaci, jednak nevinnost (přelož jako ne-vinnost, čili nejsem vinen čili „já za to nemůžu, to samo“).






Další potíž bude s tandemovým padákem, který je spolehlivě největší. Vzhledem k tomu, že na něm skáčou dva bychom měli i velikost padáku vydělit dvěma, než budeme dělat závěry. Tím bychom ovšem přišli o zásadní význam tandemových skoků, který spočívá právě v počtu lidí, kteří jsou toho účastni a na tom je sexuální symbolika o to jasnější – mimochodem, viděli jste někdy tandem – pilota ženu? Jistě uznáte, že to by bylo divné a nereálné, proč by to ženská dělala?

Kam jsme se tedy s Freudem dostali? K tomu, že s přibývajícím věkem a zkušenostmi dávají muži přednost spíše rychlosti než přesnosti, náhlému vzrušení před delším, ale namáhavějším zážitkem, adrenalinovému pocitu možného nebezpečí před nudnou jistotou. Lépe odhadnou své síly a možnosti a volí adekvátní náhradu, která situaci původně debaklovou změní alespoň v relativně přijatelnou. Čili pořizování menších a rychlejších padáků s kompenzacemi možných komplexů v sexuální oblasti souvisí zcela evidentně.

Klasická aplikace freudovského přístupu na automobil jakožto přenesený význam penisu je nepoužitelná, protože jednak pro parašutistu je padák daleko významnější než auto (které musí být jen tak velké, aby se do kufru mohla dát veškerá para výstroj), a za druhé proto, že největší auto na letišti mám asi já, takže závěr by byl, že mám nejmenší péro. Logicky správně, obsahově – no, koneckonců taky.

Zdá se, že jsem se trochu odchýlila od původního tématu, to se mi někdy stává, takže zpět.

Kvalitní para výkony mohou být kompenzací nízké kvality či kvantity sexu v případě, že se původní sexuální pud, chronicky neuspokojený (event. neuspokojovaný – z různých důvodů) přetransformuje do jiné činnosti (v tomto případě skákání) a tato náhradní činnost zcela překryje potřebu uspokojení v primárně jiné (sexuální) oblasti. Jinak řečeno, lidé, u nichž k tomuto procesu došlo vůbec neprojevují primárně potlačený sexuální pud, který je nahrazen skákáním.Já osobně o nikom takovém nevím. Prakticky všichni parašutisti nějaké sexuální chování produkují, a to v různých formách.

V jiném případě kompenzace skokanstvím padákem trvám na svém stanovisku, že takové para výkony jsou ovlivněny spíše negativně, rozhodně nebudou nijak excelentní. Naléhavost pudového nutkání je dosti silná i přes snahy o potlačení a jak jsem se již zmiňovala dříve, sexuální frustrace vede k poruchám koncentrace pozornosti, poruchám koordinace pohybů, neurotickým a obsedantním projevům, subdepresivnímu až depresivnímu prožívání a v neposlední řadě ke značným pocitům méněcennosti a sníženému sebehodnocení. Všechny tyto faktory a tím víc jejich kombinace jsou pro parašutistu nejen nepříjemné, ale i nebezpečné. Procento chyb a jejich závažnost pak prudce vzrůstají. Je to velmi podobné, jako kdyby se parašutismem měla nahradit jakákoliv jiná základní potřeba – spánek, jídlo, pití… Jistě bychom zde našli vzájemné vztahy, ale rozhodně nemůžeme jedno zaměnit za druhé.

Na závěr jeden opravdu smutný obrázek.








PS: účet na proplacení knih posílám zpátky, parašutismus evidentně nevykompenzuje ani intelektovou subnormalitu. Každý máme své, já se zase neosvědčila jako parašutista.