Zpět na seznam

Aussies 7
02.03.2006

Další příbeh z Ozikova, tentokrát s velmi zajímavým závěrem!




Heya mates,

Tak chodime uz mesic na to nase slavny Ozi ucetnictvi, nase znalost madarstiny se prohlubuje, ucitelka cmara na tabuli samy credit, debit, profit&loss, vzdycky z toho je nakonec nula (nil) nebo balance, tak nevime, k cemu to je… no, financni poradenstvi v Praze si asi neotevrem :-).

Ve skole nas pekne “vytocily”. Na Valentyna jsme se rozhodly, ze rekneme ucitelce o nasem vylete na Fiji a ze ji dame malinkatej darecek-uplatecek, aby nebyly problemy, ze budeme chybet. Prijdu rano do skoly a vidim jak u naseho stolu je Joan (ucitelka) a Pav ma na obliceji cerveny fleky...a v ruce drzi bilou obalku. Si rikam, pokud to neni love-card, tak jsme v haji... nase vzpominana carodejnice Lynn nam poslala po trech mesicich co jsme zpet ze Zelandu oficialni warning letter, ze jak nam nestoupne dochazka, pujde report na imigracni. To znamena, ze nesmime opusit zemi, jinak nas nepusti na zpet... Snazily jsme se to nejak se skolou poresit, ale tady zadna orientace na zakaznika neexistuje, proste plat ty ”blbecku co potrebujes studentsky viza” a poslouchej nas...
…chvilku jsme byly rozhozeny (asi tri hodiny :-), no ale pak jsme to poresily, prebukovaly letenky a zrusily ubytovani za mensi storna a jupiiii, poletime do Cairns na koralovy utesy...co se da teda delat :-)...

Jak jsme minule psaly, uz o vikendech nechodime do prace a uzivame volna. Jeden jsme byli v Royal national parku, kde jsou naaaaaadhernyyyy plaze! Pres mirne hekticky rano, kdy mi Pav urcila 5.5 minut na vstani a zbaleni si veci se vylet vydaril. Meli jsme mensi bojovku dojet pres cely mesto od nas z Maroubry do Balmain, kde byl sraz s Vercou a Honzou (nas sofer :-) )…tady ty busy jezdi jak se jim chce a pohoda, pohoda… ja byla po nocni, tak me to moc nerozhazovalo, Pav byla taky po nocni, ale po navsteve Spanelskyho baru, tak byla asi jeste moc “horkokrevna” :-) …a takhle rozcilenou jsem ji dlouho nevidela :-)… no nakonec po 2.5 hodinach dorazime do Balmain a hlasime: “uz jsme tady”… a razime na vylet…
… pak zase spechame domu, ja a Verca mazeme na nocni do nursace, Pav ma roli zasobovacky a pripravuje proviant na nas vikend ve Sneznych horach.

Vyrazime hned po nocni (sobota rano 7.30)– mimochodem je to prvni den olymposky, tak mame takovou olympijskou naladu smer Canberra – Tredbo… je to zhruba 600 km…tak si rikame, zadny problem zajet si na vikend z Prahy do Berlina J… Canberra je dost zvlastni. Maly, tichy mesto, ale je tam parlament a vlada a my si udelaly nase “povinne” foto pred temato barakama….nase uchylka je splnena… Parlament vypada jako “Terezin”… nebo atomovy ukryt… Hodne zasedacek je pod zemi… my teda ve vnitr nebyli, ale slysely jsme to J Makovi (ridi) neni nejlip, mel taky nocni, ale v Mill Hill, kde po 10 letech menily majitele, takze byla party…ale drzi se statecne :-).
Cely den umorny vedro, jeste, ze je v autiku klimoska, dorazime kolem 17.00 do Sneznych hor, do vesnicky Tredbo, kde je par domu, lanovky, golfovy hriste, kostel a dum, na kterym je cesky napsano “Sneznik”…zacina byt docela kosa a kolem 20.00 vecer uz vylozene klepem zubama… nema cenu jit na nejaky mensi trek, tak si delame na loucce piknik, zeleninka, syrecky, salamek, vinecko… idylka! Kolem nas chodi skupinky lidi ve slavnostnich obleckach…pravdepodobne cela vesnice + polovina Canberry …dedukujeme, ze je jdou nekam na svatbu…nam to neva, mame ten piknik, pozorujeme modely…
…pak jedeme do Jindebyne, kde chceme najit ubytovani…jsme mladi nezavisli lidi, nemuze byt problem neco najit… maly prekvapko s hledanim hostelu, pak objevime ubytovani YHA, ale pro zmenu nikdo neni na recepci a pres tel. urgence NIC…dvere zablokovany… Verca tuka na sklo a rika nejaky heslo a … dvere jsou otevreny! Tak parada, jdem tam, nikde nikdo, jeden pokojik otevrenej a pripravenej na nasi navstevu…Marcelovi se tam moc nechce, kdyz o nas nikdo nevi, tak nakonec spime jinde…jak rekla Pav: “kdyz on ma tak smutny oci…”
Rano v nedeli brzo budicek, mame v planu dobyt nejvyssi vrchol Australie Mount Kosciusko (2.2) a 500 km zpet do SYD… jedem prvni lanovkou na horu, slunicko, krasa… na hore pekelne fuciii, to nam nikdo nerekl :-( Tak klepem kosu do te doby, nez se vratime dolu na parkoviste… Z lanovky vede “zelezny koberec” primo na vrchol…Ozici tu bezpecnost vseho berou vsude dost vazne, jak je videt…mame malo casu, podle ukazatelu je to na vrchol 4 hodiny… jdeme sviznym krokem, uvidime co stihnem a najednou jsme na hore! Za 1.5 hodiny… potkavame tam skupinku studentu z uni v Melbourne, jsou vybaveni jak na expedici do Nepalu, ale jsou hodni, davaji nam suseny ovoce s lentilkama… no a my se otocime a bezime nazpet do auta, dole mame piknik 2 a jedeme domu…Mako jeste jednou diky za vylet!!!

Dlasi tyden a BBQ na Bronte
…co dodat, delame si bbq-icko…pijem vinko, ptaci kolem nas litaji, na travniku u oceanu pobyhaji deti, vedle naseho stolu je skupinka veselych senioru… idylka, idylka… pak jdeme do restauranu na pivko, Pav potkava nejaky znamy a vraci se po dvou dnech domu…no, priste ji asi nikam nepustim :-)


Cairns (23.-26.2.)
Jupiiii, jupiii, konecne prodlouzeny vikend a nase cestovani da se rict pomalu zacina, resp. takova mala vlastovcicka… hned po testu z ucetnictvi, ktery vypada tak, ze nas Milacek – tak rikame Bogi – pocita, Pav to kopiruje od ni a ja od Pav…zatim nevime vysledek, jsem zvedava, jak to ta Bogi umi :-), jdeme do Hyde parku se pripravit na cestu cinou a lahvi chardonnay…pak ze jen tak na skok ukazeme Bogine nas oblibeny sekac…trosku tam nakoupime, coz je naprosto rozumna vec, kdyz odlitame do Cairns…ale za ty prachy to tam nemuzeme nechat!
:-) …
…na letisti v Cairns hledame nejaky hostel, vybirame ten, ktery nam nabizi vino&syry zdarma…uz se na to tesime… prijizdeji pro nas z hostelu, super sluzby, tak hned taky bukujeme nase vylety na Great barrief reef, Rainforest a Kurandu…jo, momentalne je monzunovy obdobi… vedro a leje a leje…nam to ale nevadi, jsme prece dobrodruzky :-)
Druhy den rano razime luxusni lodi “Ocean spirit” na Velky koralovy utes… lod je uzasna, posadka jako ze skatulky, prijdeme si jako v hollywoodskym romantickym filmu…porad se nas nekdo pta, jak se mame, odkud jsme…kaficko, obidek…vsechno v cene…vychytali jsme 50% slevu, je to masnacka lod, tak si uzivame…vsechno co nam nabizi konzumujeme … babi, Radunko, myslime na Vas, ze by jste z nas mely radost…
Voda je nadherna! Jako z katalogu… svetle modra se strida s tmavou, slunicko…prijizdime na ostruvek…bily pisek…je to az kycovite krasny… jdeme snorchlovat, oblikame si neopren (Pav uz nechce zadnej kontak s jelly fisch)…prijdeme si jako morsky panny…rybky, koraly, tepla voda kolem 37 stupnu…krasa…
Odjizdime zpatky do Cairns a na nasi lodi nam hraje songy Rakusak, se kterym jsme pred tim hodily rec, krici do mikrofonu: “Pozdravujte Dubceka”…

…Do destnyho pralesu jedeme minibusikem “Uncle Brain” a posadka je mezinarodni…Izrael, VB, Kanada, Korea, Japonsko, Holandsko, Madarsko a my…
Prales moc hezkej, jdeme asi 2 km…dal nas uz nechteji vzit, je tam realna hrozba pavouku, hadu a vselijakych potvor. Jo, vubec v Cairns je to uz divocina. Neda se tam koupat v oceane. Je tam spis bazina a krokodyli…Pav musim pochvalit, statecne bojuje s pavoukama, Milacek zase s nejakyma velkyma muchama, ja nastesti hady nevidim…Pak se koupeme ve vodopadech, voda ma zhruba 16 stupnu, takze si prijdeme teplotou jako na ceskym rybniku :-) Na jednom vodopade se vozime jako na skluzavce… a za dalsi vodopad plaveme, TO JE NECO! …cely den tak stridave prsi…ale nikomu to neva, jsme vsichni jen v plavkach, dokonce I v busu…
nalada v busiku je uzasna, sranda, uz se zase zpiva a ted nas dokonce nuti zpivat kazdou narodnost jednu pisen…tak co se da delat, nadechneme se a : “Co jste hasici, co jste delaly…”
Hlady netrpime…uz se zase cpem, tady jsme na tom tak, ze se ani nemuzeme pohnout a na vecu opravdu nejdem…

Nas posledni den jedeme do Kurandy vyhlidkovym vlakem (scenic train)… je to takovy trosku vylet pro seniory…takze ocenime na zaver cestu lanovkou…v Kurande (mala vesnicka, kulturni stredisko) konecne vidime klokanky a koaly...jsou moc krasniiii, medvidci malinkatiiii…davame si kafco, lehce vykladame s nejakym chlapikem a ten nam pak prinese lahev vinka, abysme na Kurandu nikdy nezapomneli…mame se uzasne!

A uz jsme na letisti, letadlo, odlet a znate nas, nam se vzdycky neco stane… pribehne k nam steward z Virgin Blue (fakt s nima nikdy nikam nelette) a vytrhne nam nase piticko, kery jsme si dopredu zakoupili v liquer shopu (bacardi s dzusem) a ze nam ho vrati na konci cesty. Argument, nesmime pit alkohol na palube… chceme si stezovat, jak je mozny, ze si muzeme koupit whisky a colu a pozivat to na palube? Od vrchni stewardky (ktera nam hrde oznamuje, ze je supervisorka) se nam dostava vysvetleni, ze jsme “intoxicated” a proto nemuzeme pit nase zasoby. Chceme po nich test alkoholu, protoze jsme samozrejme OK, aby byla zachovana objektivita az si budeme stezovat… Supervisorka dela, ze neslysi… za 15 minut nam nabizi koupi jim bim&coke, protoze jsme pry uz v pohode…to se nam snad opravdu jen zda… bohuzel maji tady takovy zakony, ze kdyz se barman rozhodne nekomu nenalit alkohol, tak ma to pravo…jde se na pristani, pribehne k nam zase ten hosik, co nam pred tim ukradl nase piti a jedinym nam trem dava ponauceni, jak mame sedet a at si ty zabky nazujeme…to uz se na nas otaci ostatni cestujici a vylozene si klepou na celo…
…je bourka, pristavame a pro zmenu se dozvidame, ze zavazadla budou pozdeji, protoze PRSI a neni to BEZPECNY chodit po mokre plose, bot by to mohlo klouzat a mohl by se stat pracovni uraz…

No a ted uz jsme zase zpatky, trpime ve skole… dneska jdeme do OPERA house na Kouzelnou fletnu, takze kultura…ted nam zbyva prezit dva tydny do nasi U2 BRISBANE EXPEDITION… doporedu avizujeme,o zazitky nebude nouze uz jen proto, ze nikdo z nas neumi ridit auto na leve strane, ale jak rekl spoluzak Tomas, dulezity je mit volume doprava…jo, malem bych zapomnela, kdyz jsme bukovala ubytovani v Brisbane, tak me napsali email, ze australany neubytovavaji…moje jmeno je typicky australsky, zvlast koncovka OVA a ma anglictina je na urovni native speakera :-) :-) :-). Fakt Martinko, tohle se me stalo…

See ya, soon (resp. 28.5.)!
Ag. HEPA

PS: Nove aktualizovane foto - z Cairns co nevidet :-)
http://australie2005.album.cz/vitaso
heslo: vitas

PPS: tohle dopisuju den po opere. Bylo to uzasny predstaveni. Tri deti tam zpivali tak nadherne, ze jako bysme slyseli bozi hlas...vyborna scena, vodotrysk, ohne...hlavni hrdinka byla stihla!!! A krasna, coz na opere neni moc videt...jinak budouva ze vnitr vypada jako typicka budova UV KSC...ALE TO OKOLI... fascinovane koukame na ten jejich slavny most, mesto je osviceny, kouzelna atmosferka, trosku nas prepada nostalgie a vzpominame na nase Ozi zacatky a rikame si, jak nam to Sydney bude chybet...

... a to jsem netusila, ze bozi hlas uslysim uz druhy den (tj. dnes). Prijdu do skoly a Joan me misto testu prinasi bilou obalku (z bilych obalek uz mam fobii)…otevru a co nevidim. Imigracni mi pise. Jak vite, nase dochazka je nizsi kvuli tomu Zelandu...stale stejna pisnicka dokola, jinak do skoly porad (!!!) chodime... jenze jsme meli tu Lynn, co nam zatopila...no a ja v pondeli sla za novym reditelem skoly, najit reseni, protoze nechodim na e-learning kvuli praci....je to mega xxxxx (dosadte si nejhorsi slovo, ktery znate) a samozrejme me zadny reseni nenabidl...chova se desne arogantne, mame tady student. viza a to znamena, ze nemas zadny prava! :-(( opravdu, neprehanim... tak jsem mu rekla, ze jsem velmi nespokojena s urovni skoly a systemem...nebyla jsem arogantni, nic takovyho...jen jsem se nedala...a vedla konvrzaci v duchu dvou dospelych lidi... OVSEM
...chlapec nelenil a bezel me udat hned na imigracni... a do 26.3. musim opustit zemi..... bohuzel, jsem naprostro kuriozni pripad. Je to vylozene osobni msta... Pavle, pamatujes na slova Proroka, vcera po sametimu? Hahaha…

...dali jsme si Pavcou tri panaky a hledame reseni. Oci mame vyvaleny jak Tom&Jery…Resit prusery umime, krizovy plan je na svete!:-) Zitra prebukujeme vsechny moje vylety a letenky... prijdu asi o tri tisice dolacu, coz je muj intenzivni mesic v praci (14 hod. denne)...OK... to preziju, cert vem materialni statky, hlavne, ze povznesu do nebeskych vysin svou vnitrni silu :-) :-) :-)
Pocestuju neco malo po Australii a pak na Pav pockam v Thajsku... asi se podivam do 2 zemich v Asii, aby me to mesicni cekani rychle uteklo... jeste nevim, asi Malajsie, Kambodza, Laos, Filipiny .. uvidim podle ceny letenek... ...si tak rikam, tohle se muze stat jen me a Pav...no nic, na konci cesty nas zrejme ceka velky stesti a nehynouci slava :-)

… to jsme opravdu netusily, jaky to budeme dobrodruzky…Moc se nam o samote cestovat nechce, kdyz jsme obe zatim tak zvladly dojet samy z Prahy do Brna :-) ALE tvarime se hrdinne, prece se n********e...”kdyz nejde o zivot, jde o h...” ...no ale stejne, nechcete nekdo se mnou na vylet po Asii? Budu varit, zehlit, uklizet, nosit batohy :-) :-) :-)

POZOR!!!
Od teto chvile uz budu jen na me soukrome email. adrese: helena.bartol@volny.cz
Australsky tel. (0434022590) me plati do 26.3., pak uz jen moje cesky cislo (+420731824129).

Pratele, informovat vas budeme dal, tusim uzasny zazitky z cest, neco na zpusob Bridget Jones ve stopach Indiana Jones... Mejte se krasne a premyslejte nad tim vyletem do Asie!
Cuuuuus!

PPPS: Jani, takze ty Iry uvidim jen jednou L.